Anděl s ďáblem v těle

Jedna hvězda za herecké obsazení a další za vykouzlení opravdových 20tých let a 1.republiky, toť vše. Jinak hovadina neskutečného formátu, mezinárodní bankéř, tedy jeho synek se ve “fajnovým bordelu” odpaní s prostitutkou a pak ji pojme za manželku... cha cha cha, v rámci společnosti by se znemožnil a smála by celá Praha i s fůzí Paris. Ale jako laciná aktovka určená zejména na export jo, pamatuji si v kině přístupnost až od 18 😍 (16.01.2021)

Zajímavost z rozhovoru "Ladislav Županič: Pro herce neexistuje tabu", který vyšel 15. května v čísle 22/2000 Týdenníku rozhlas. Všechny operety a muzikály u vás uváděné neslouží pouze k pobavení diváků, v některých se objevují i ožehavá témata a aktuální problémy. Jedná se hlavně o to strefit se inscenací do správné doby. Dvě inscenace, které jsme uvedli, byly takříkajíc zlomové a také nejrizikovější: Klec bláznů a Řek Zorba. Klec bláznů snad vůbec poprvé na české jeviště přináší problém homosexuality. Den před její premiérou shodili poslanci ze stolu zákon o registrovaném partnerství. V tu chvíli jsme se stali nositeli určité myšlenky a najednou ta hra byla aktuální. Ještě se nestalo, aby někdo v hledišti projevoval nelibost - je to totiž úžasně lidský příběh. Řek Zorba je v podstatě novodobou tragédií. Přišel v době, kdy jsou lidé rozčarováni z politického dění i ze samotných politiků, z jejich namyšlenosti a sebestřednosti, začínají pochybovat o smyslu života - a najednou jim Zorba přináší poselství, že život je krásný a přes všechny potíže, starosti a strasti stojí za to žít. Dalším příkladem je Anděl s ďáblem v těle. Tento film byl natočen v roce 1982 a tehdy působil jako nostalgická a legrační vzpomínka na první republiku, kdy poslanci zneužívali poslanecké imunity, měnila se vláda, rozdělovaly se funkce, strany si mezi sebou vyřizovaly účty. Uběhlo několik let, vrátila se demokracie i se svými neduhy, my jsme tuto inscenaci uvedli a jeden kritik napsal, že to je první politická satira. (02.03.2009)

Proboha, proč ve všech komunistických filmech o první republice vypadají kurvy jak staré vysušené hajtry z E55? Navíc tenhle trapný pokus o ukázku předválečné dekadence společenské smetánky vypadá jak nepodařené východoněmecké soft porno ze 70. let. Nikdy jsem tenhle film neměl rád a myslím, že jsem ho snad ani jednou neměl trpělivost shlédnout celý. (22.12.2014)

Troufám si tvrdit, že tento film časem dozrál. Evokace někdejší doby a prostředí je takřka dokonalá, herecké výkony prvotřídní. Přiznám se, že když jsem snímek viděl poprvé (patrně někdy v polovině 80. let), spousta věcí mi přišla nepochopitelných, nemožných, z dávno zašlého světa... 20 let po pádu komunismu, a ejhle! – jako bych sledoval příběh ze současnosti... (16.01.2010)

Asi první film, kterému jsem dal nejhorší hodnocení ještě předtím, než jsem to vůbec pustil. Vzpomínka stará přes třicet let, kdy mne na toto dílo pozvala jedna z mých, ehm ehm, je ještě stále živá. Moc dobře si pamatuji, jak jsem se nudil, a ani nevnímal o čem to je. A to ne kvůli toho, že bych chtěl nějak obtěžovat tu dívenku. Takže takový by byl asi můj komentář před více než třiceti lety, a hodnocení by bylo jasně to nejnižší. Ale zase musím přiznat, že jsem byl trošku zvědav, co si ještě pamatuji. Nyní již vím, že vůbec nic. A plně se ztotožňuji s mým hodně starým názorem. Hnusná hudba i písničky, ovšem samozřejmě dobové, takže těžko co namítat. Děj nacpaný a prošpikovaný zpíváním, a to tak často, že film zaručuje v podstatě nerušený spánek. Navíc ta zápletka, copak ti chlapi byli skutečně tak blbí že se do knihy uvedli pravým jménem a bydlištěm? Tak za takovou stupiditu si tu ostudu zasloužili. No a za to míchání politiky dávám film jen to, co si opravdu zaslouží. (21.02.2019)