Coldplay: A Head Full of Dreams

Dobrý dokument mapující historii Coldplay, britské skupiny, které spousta lidí nemůže přijít na jméno. Sám se nepovažuju za obřího fanouška, ale z každého jejich CD mě písnička nebo dvě baví, takže mě vcelku zajímalo, jak to všechno vzniklo. A dokument je to zajímavý, i když už jsem viděl lepší. Jen mi přijde, že během jejich dvacetiletého působení neprošli žádnou velkou krizí (s výjimkou asi minuty použité na rozchod Chrise Martina s Gwyneth Paltrow) a všechno pořád bylo barevné a pohádkové. Nejzajímavější je zpestření o záběry z univerzitních let a proroctví o slávě Coldplay. (26.12.2018)

Výborný dokument mapující celou historii kapely, která má za sebou řadu skvostných alb (no dobře, Ghost Stories stálo za prd, ale o tom taktně pomlčíme) a hlavně její členové i po raketové slávě zůstali normální a nestala se z nich namyšlená hovada pořádající drogové večírky (jak je častým zvykem). Nejlepší na dokumentu jsou ale záběry z roku 1998, kdy Martin a spol. byla ještě mladá ucha s rovnátky čerstvě nastoupivší na univerzitu (a kdy byla Gwyneth pro Chrise jen vlhkým snem). Nejlepší scéna: Chris v roce 1998 vypráví, jak budou za čtyři roky Coldplay slavní po celém světě... střih... rok 2002, Coldplay hrají jako headlineři na Glastonbury. (19.11.2018)

Vždyť barvy jsou život, bez nich by byl šedivý a nudný. - tohohle se Coldplay fakt drží. Netuším, kdo vymyslel tuto jejich koncertní image, ale lidem se to jak vidno líbí, ba přímo jsou nadšení, jak je vidět z bohatých záběrú z koncertů. Otázkou je, co s tím budou dělat Coldplay po čtyřicítce...Jinak dokument zajímavý, mapující i jejich úplné začátky, které jsem neznala. Nemyslím si, že jejich popularita upadá, ba naopak, jak dokazuje jejich poslední velmi úspěšné turné. Update: konec roku 2019 - nové album, nová image, žádné turné. Proč ne. (15.01.2019)

Asi jsem i pod vlivem zdejšího nadprůměrného hodnocení čekal něco víc než sluníčkový dokument pro skalní fanoušky. Můj hudební (ne)vkus se s produkcí této kapely nikde neprotnul, takže jen další hudební dokument z mnoha (50%). Nahoru zaokrouhluji snad jen díky unikátní příležitosti, že takovýto dokument mohl autor průběžně natáčet 20 let, tedy ještě od doby, kdy kapela ani neexistovala. Sice nikdy nepochopím, proč ČT musí „vylepšovat“ dabingem i hudební dokumenty, ale její verze z roku 2022 obsahuje i perly typu „indická chlapecká kapela“, což měl být zřejmě ekvivalent původního „indie boy band“. (11.01.2023)

Hodne barviček, hodně srdíček a lásky a "jsme kamarádi a potřebujeme jeden druhého, protože jinak bysme tu nebyli". Pár vtipných archivních záběrů ze samého začátku kapely. Coldplay jsem přestala poslouchat zhruba po Viva la Vida, od té doby s nimi mám jeden zásadní problém: působí na mě jako "jsme velká stadiónová kapela, která lidstvu předává zásadní message". Film je roztomilý, ale bezzubý, a jako proč je po titulkách ještě další asi čtvrt hodiny filmu, to mi hlava nepobrala. (15.11.2018)