Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (1 969)

plakát

Jen vraždy v budově (2021) (seriál) 

Only Murders in the Building je jedna z nejlépe hodnocených komedií v seriálovém vydání za posledních pár let, takže jsem byl zvědav na to, jak se u ní pobavím. V hlavní roli dvojice ostřílených komiků Steve Martin a Martin Short, které doplňuje Selena Gomez. Vzhledem k námětu to samozřejmě nejvíc zaboduje u těch, kteří si rádi poslechnou nějaký ten pravdivý a vražedný podcast, ale pobavit to může i ostatní. Je to nenáročná kriminálka, která je dobře odhlečená a ve které fungují hlavní postavy. A tuhle laťku si to zatím pořád drží. První série byla zajímavá a očividně hodně zabodovala a co se příběhu týče, tak mě bavila nejvíc. Do druhé nakouklo několik známých tváří jako Cara Delevingne nebo Tina Fey a přišla s docela dobrým nápadem, kdy se role hlavní trojice obrátily. Třetí se poté vrací k motivu vyšetřování, ale je vidět, že popularita roste, přeci jen tam hostují takové hvězdy jako Paul Rudd nebo Meryl Streep.

plakát

Sobík (2024) (seriál) 

Původně jsem neměl v plánu se na tenhle seriál ani dívat, ale se z něj stal takový hit, tak bylo docela těžké se mu vyhnout a vlastně jsem chtěl vědět, co je na něj tak poutavého. Předně je třeba říct, že na sledování je to docela náročné. Hlavní zásluhu na tom má fakt, že hlavní postava je těžce oblíbitelná a dělá jedno divné rozhodnutí za druhým. Víc asi nejde ani moc říkat, ale zná se mi, že jen málokdo by to nechal zajít tak daleko, jako právě on.  Tím však rozhodně nechci snižovat to, že když se někdo dostane do podobné situace, že to není stresující a psychiku člověka to nerozhodí. Je to těžce představitelné a o to horší je, že se to vážně děje.

plakát

Eugene Levy, zdráhavý cestovatel (2023) (seriál) 

U tohohle cestopisu asi hodně záleží na tom, jestli vám sedí postava Eugenea Levyho. Takže pokud vám sedí v Schitts Creek, tak nejspíš bude vyhovat i tady. Hlavním motivem je vytáhnout hlavního průvodce z jeho komfortní zóny a donutit ho k vzrušujícím zážitkům. Cestopisy vždy budou bavit, protože čerpají z krásných záběrů míst a to samo o sobě dokáže upoutat. Tady uvidíte luxusní resorty, kde je Eugene ubytován a zajímavá místa a atrakce, kam ho místní pošlou. První řada měla celosvětový záběr, druhá mi pak přišla o něco více ucelená, protože byla podána jako velká cesta Evropou. Na nenáročné sledovaní je to ideální a pokud budou další epizody, tak si je také pustím.

plakát

Jimmy Carr: Natural Born Killer (2024) (pořad) 

Stand-upy Jimmyho Carra mě baví a ani tenhle Netflix speciál není vyjímkou. Současná cancel culture dostane zabrat a jako obvykle nahodí Jimmy i pár "career-enders" vtipů a docela dobře jsem se zasmál, navíc má dost zmáklou i práci s publikem.

plakát

Zcela smyšlená dobrodružství Dicka Turpina (2024) (seriál) 

Kdyby nebylo Noela Fieldinga, tak bych se o seriálu nejspíš nikdy nedověděl a nejspíš bych ho ani nesledoval. K tomu se samozřejmě váže i to, že bych kdybych neznal jeho humor, tak bych tuhle absurdnost asi o dost hůř snášel. Ale pokud snesete tenhle styl humor, kde se balancuje na hraně trapnosti, tak je to vlastně docela příjemná oddechovka, kterou každou chvíli doplní nějaká známá britská tvář. Vlastně bych si klidně dal i víc než těch šest epizod.

plakát

Gentlemani (2024) (seriál) 

Na tenhle seriál jsem byl upřímně docela zvědavý. Tvorba Guye Ritchieho mě baví a i film Gentlemen byl dobrá zábava a hodně jsem čekal na to, jak to bude vypadat v seriálové verzi. A nejsem zklamaný, protože myslím, že jsem dostal přesně to, co jsem očekával. Je na tom vidět vliv Ritchieho, speciálně v prvním díle, kdy se toho děje taková hromada, že snad ani nejde všechno vstřebat. A i když postupně tempo poleví, tak jde pořád o slušný nášup událostí a další pokračování bych si dal s chutí. K tomu to má skvělé obsazení. Theo James hraje vévodu s parádou, Danny Ings si naprosto stejně dává jeho ujetějšího bratra, na rodinku dohlíží až trestuhodně nevyužitý drsňák Vinnie Jones a radost mi udělala účast Kayi Scodelario, která má v téhle roli šmrnc. Navíc to má každou chvíli nějakého zajímavého hosta ve vedlejší roli.

plakát

Marvels (2023) 

Sledování nových filmů z dílny Marvelů už je jen tak ze setrvačnosti a právě Marvels je toho zářným důkazem. Pro mě je to na spodních patrech průměru, někde ve společnosti Eternals. A je to škoda, protože Brie Larson mě docela baví a první film se mi taky docela líbil. Ale bohužel je to jeden z filmů, ke kterým už je třeba mít nakoukané i seriály od Marvelu a protože jsem Ms. Marvel ignoroval, tak jsem byl na začátku docela ztracený. I tak mi ale příběh přišel slabší, záporačka nezajímavá a vlastně to ničím výrazně nezaujme.

plakát

Ant-Man a Wasp: Quantumania (2023) 

Podobně jako u Thor: Love and Thunder i nejnovější Ant-Man se snaží pokračovat v tom, čím dříve uspěl. Ale i tady působí vtípky ředené a slabší než tomu bylo předtím. Je tam pár zajímavých nápadů, ale kromě vizuálu to jede podle zaběhlé šablonky a nemá to moc čím překvapit. Vizuál kvantové říše mě docela bavil, ale to je málo. Teď mě vlastně nejvíc zajímá to, jak Marvel vybruslí s problémem Jonathana Majorse a jeho postavy Kanga a čím ho nahradí.

plakát

Thor: Láska jako hrom (2022) 

Zájem o Marvel u mě už dost opadl a i když je Thor jedna z původních postav, tak mi trvalo docela dlouho než jsem se na tohle pokračování podíval. Vím, že za ním stál Taika Waititi, takže jsem čekal něco šíleného a ten styl mě úplně nepřekvapil. Pořád to mělo slušný soundtrack, záporák Christiana Balea nebyl vůbec špatný a cením si toho, že závěr nebyl přeslazený. Ale už je to jen jeden z řady filmů, který jednou zabaví, ale vícero promítání se mu asi nedostane.

plakát

Jeden den (2024) (seriál) 

Je to více než dekáda, co jsem viděl film, který se základá na stejné knížce a v paměti mi neutkvěl natolik, abych si tím seriál mohl zkazit. Příběh seriálové Emmy a Dextera mě docela bavil a vlastně se nedívím těm, kteří jeho sledování zvládli na jeden zátah. Dávkování epizody na jeden den každého roku je skvělý nápad a zrychlení v závěru dává smysl. Leo Woodall a Ambika Mod mi k sobě dobře pasovali a líbí se mi, že nehrajou postavy, které je snadné si oblíbit. K oběma je třeba najít si cestu, ale tak těžké to zase není a přidává to body autenticitě. Závěr emotivní a slušně zpracovaný. Tuhle minisérii jsem si užil.