Reklama

Reklama

Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (194)

Master19 

všechny recenze uživatele

Málokterý debut je tak osobitý, jako právě Michálkův. Spoustu odvahy chtělo i pustit se do Kafky a zavrhnout tak masovou popularitu snímku. Slabší hodnocení mě odrazovalo od shléduntí, protože mám filmy Vladimíra Michálka rád a nechtěl jsem, aby si to u mě "pokazil". Nyní můžu říci, že vizuální stránka, hudba i výběr herců kompletně rozehnaly moje pochybnosti a upevnily tak režisérovo postavení, mezi mými oblíbenci. ()

bubun 

všechny recenze uživatele

Podle mě nespravedlivě podceňovaný film, který by si zasloužil červenou barvu. Knihu jsem nečetla, nicméně četla jsem od Kafky jiné věci, a typické atributy jeho tvorby, jako je jedinečná a těžko popsatelná atmosféra, tíživost, nedovysvětlené pointy, náznaky a nedořešená tajemství, na mne byly z Ameriky přeneseny. Dekorace a kulisy, jakkoli byly papundeklové, pro mne ve filmu fungovaly a naopak podtrhly vzezření popisovaných let. Co mne ale odradilo od páté hvězdy bylo (možná záměrné, ale i tak nepříjemné) přehrávání jedné z hlavních ženských hrdinek (Jaroslava Rytychová) - nebo to můžeme nazvat hereckou stylizací, pokud to měl být záměr. Každopádně bylo jako protipól k úspornému, ale působivému herectví Lábuse a Dejdara. I Landovský byl celkem věrohodný. Ovšem Kaiser ze své typicky groteskní roviny, jakkoliv se snažil, nevybředl a mohl za to i ten jeho titěrný copánek. Toto však nezmiňuji coby výtku. Ať už byl záměr jakýkoli, výsledek prostě působí. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Prvotina Vladimíra Michálka, ve které exceluje především Jiří Lábus v roli strýčka hlavního hrdiny Karla, v podání Martina Dejdara, který příjíždí do Ameriky ke strýčkovi na doporučení svého otce. Vynikající stylizace, perfektní kulisy, krásné makety lodí a Ameriky dělají z tohoto snímku zajímavý originál. Ne každému se proto Amerika bude líbit. Slovo originalita je zde zcela na místě. Kromě Lábuse ve filmu ještě zaperlil Jirka Schmitzer jako nenapravitelný norek a Oldřich Kaiser jako zabiják a jeho "bodni se!!", z jeho úst vyznívá hodně přesvědčivě a mrazivě. Holt Michálek ví, co točí a je rozhodně náš jeden z nejlepších, ne-li nejlepší současný režisér. ()

ondrech 

všechny recenze uživatele

Kamera: Martin Duba....po celkovém zhlédnutí jsem uplně unešen. První polovina parádní, pak je příběh trochu zamotaný(ono točit film podle nedokončeného románu, obzvlášt od kafky, je docela složité), ale konec opět skvělý. Ale ta výprava, to je něco jedinečného! A kamera jakbysmet. A slečny jsou krásné též. Prostě ponurá nádhera, skvěle odvedená práce, přesně, jak má být. A ta kompozice... musím se na to podívat ještě jednou. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Steam sunk, co se nejdřív v originálních kulisách a se znepokojujícím Citizenem Lábusem proplétá rozdílným chápáním lidské svobody, aby pak po Beethovenově Sedmé symfonii přehodil výhybku na kolej, která si už z Kafky tolik nebere a nebrala ani mě. Je paradoxní, že až z poslední scény jde cítit Amerika a k tomu zbytku se vůbec nehodí.. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (10)

  • Výtvarné ztvárnění filmu malířem Jaroslavem Rónou bylo inspirováno Verneovkami Karla Zemana. (hippyman)
  • V knize Jaroslava Sedláčka "Rozmarná léta českého filmu" je na natáčení ve skutečné Americe vzpomínáno takto: "'Říkal jsem si, že se ve všem uskromním, ale že v tom filmu musí být aspoň jeden záběr z Ameriky, aby se to celé rozsvítilo,' vypráví Vladimír Michálek. 'Ameriku už jsem trochu znal, takže jsem věděl, že když poletíme na západní pobřeží, pojedeme do Arizony a tam uhneme doleva, tak dorazíme do Utahu, do takových městeček a vesnic, kde chlapi opravují repliky starých aut, a že tam je i poušť a růžové hory, tak jsme letěli do Los Angeles, odbočili do hor, třetí den našli chlápka s autem a celé to natočili. Nestálo to víc než sto dolarů.' Jednu komplikaci to ale přece jen neslo. 'Já mám trauma letadlo jen vidět, netož do něj sednout, říká Martin Dejdar. (...) Kvůli závěrečeným záběrům ho přitom čekal let z Helsinek, kde v tu dobu byl na zájezdu s Ypsilonkou, do New Yorku a odtud do Los Angeles, kde už na něj čekal producent Bouček. 'Čtyřiadvacet hodin jsem letěl, jen co jsem přistál, odvedli mě na jídlo s tím, že hned jedeme do Utahu a ať se nezlobím, ale že hned ráno v sedm se točí. Přijeli jsme tam asi v pět, já si šel na tu chvíli lehnout. Probudím se, koukám na hodinky a bylo jedenáct. Říkám si: Ty bláho, něco se děje, tohle není jen tak. Rozhrnu záclony v motelu a venku ležel sníh. Začal jsem se štípat, jestli se mi to nezdá. Vylezu ven, tam stál Vláďa Michálek, kouřil a říkal: Ty vole, tohle tady ještě nikdo nikdy neviděl. Tady padá sníh, protože tady točíme Kafku.'" (NIRO)
  • Jedná se o první kinematografický film podle Kafky v české produkci. (Snorlax)

Související novinky

SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna

SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna

01.08.2016

David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)

Reklama

Reklama