Amerika

Když jsem to viděl kdysi před lety, tak se mi to vůbec nelíbilo. Nevím, jestli jsem dospěl nebo co, ale tentokrát mě to oslovilo mnohem víc. Nejen, že nyní dokážu ocenit vynikající dramatické role (vynikající Schmitzer, kterému sekunduje trojice Lábus, Kaiser, Dejdar, kteří jsou známí spíš jako komikové). Zvláště Lábuse jsem totálně žral. Atmosféra mi připadala jak vyšitá z nějakého Kafkova románu a to jsem četl jenom jeden a ten mě nebavil. Ale prostě to je taková moje představa (jak všichni o Kafkovi mluví). Částečně mi to taky připomnělo film bratrů Coenů Záskok (The Hudsucker Proxy), akorát tohle fakt nebyla komedie. Trochu optimisticky tam působil až samotný závěr, kdy Dejdar konečně vyrazí z průmyslových zón na americké pláně (a do toho vám hraje Lucie)... Pozn.: no, tak jsem tady asi za úplnýho vola. Teď se tady dozvídám, že to JE podle Kafky... (12.07.2007)

České kulturní 90´s je zajímavé studovat, protože i když převažují ne úplně povedená díla, často je na nich něco vypovídajícího o atmosféře doby provokující ambice. Amerika je typický případ, za záminkou zpracování zajímavé méně známé látky nám tvůrci servírují zajímavou výtvarnou stránku a hudbu, vzdáleně připomínající něco z díla Karla Zemana, a obsadit většinu rolí divadlem Ypsilon byl fajn nápad. Jestli se dobře pamatuju, tohle byl první pokus, kde ve filmu Lábus s Kaiserem hrají vážné role a nepřekvapivě jsou dobří. O to víc bolí herectví Dejdara, který na plátně jako hlavní postava tráví většinu času, ale stírá ho herecky snad kdokoliv jiný ve filmu. Navíc je jeho hlas dneska už tak zprofanovaný dabingem Barta Simpsona, že je jako herec mrtvej. Největší neštěstí filmu je ale nic moc příběh, který po začátku s Lábusem úplně ztratí cokoliv podstatného a nakonec takhle přijdou o přízeň diváka jako pan topič ke králíkovi. (04.01.2024)

Říká: "Má ruka je karamela. Má ruka je mramor." Pro ty, co podlehnou vedlejším svodům. Jsou vyrušeni z hlavní ambice. Po říčné vlně, tsunami vamp dlaně. Amor, coby zátočina srdce, zalije armádu ramen mrakodrapů bez citu. Modřiny /ze/ zaoceánské peřiny, když dotknul se proudu rodu "orwellovských" rohů. (04.06.2024)

Tak jsem konečně tuhle adaptaci viděl znovu a musím říct, že se mi hodně líbila. Sice už ne jako poprvé, ale čtyři nechám. Líbilo se mi vše od kulis až po skvělé výkony hlavních představitelů. Myslím, že i zde někdy kritizovaný Dejdar přesně vystihl polohu hrdiny kafkovského románu. Lábus se Schmitzerem jsou vynikající a Lábusův Lev je zasloužený. Hudba, kulisy, všecko je fakt skvělé a atmosféra je skvěle depresivní. Možná kafkovštější než sám Kafka. Nezvěstného jsem četl dvakrát a tolik depresivní mi nepřišel. Výborná písnička od Lucie to všechno jen završuje. Málo vysílaný film by si zasloužil víc pozornosti, Michálkův debut je hodně dobrý. I když místy drhne a ženy tu nejsou dvakrát přesvědčivé, dávám 70%. (27.05.2010)

Upřímně čekal jsem víc od adaptace Kafkova románu. Je sice hezké, a příjemně mě to překvapilo, že animace se drží přímo Kafkových kreseb, ale s románem nemá film mnoho společného. Pokud si pan Michálek myslel, že když přeskládá scény, některé (poměrně klíčové) plně vypustí, a postavu Topiče, která se objevuje jen v první kapitole (což původně ještě před vznikem románu byla samostatná povídka) roztáhne na celou druhou polovinu filmu, bude jeho film dávat stejný smysl jako předloha, tak se hodně spletl. Kafkův román byl absurdní až jsem se musel, stejně jako u všech jeho děl, i nahlas zasmát, přesto ve filmu, ač jsem pátral, jsem takový moment nenalezl. Panuje jen nejistota, jak už nejistota hlavního hrdiny (který neví kudy chodí a proč), tak zřejmě i režiséra(který je na tom podobně), pro nějž byla tato látka náročnější než se mu mohlo v prvním plánu zdát.. (04.07.2010)