Třetí princ

Na tuto pohádku se rovněž vždy rád podívám znovu. I ona totiž patří mezi mých TOP 10 československých pohádek. Libuše Šafránková a Pavel Trávníček si to po letech zopákli a stejně jako v Popelce předvedli solidní výkony (jasně v Popelce byli o fous lepší…). Já byl vždycky okouzlen tím skalním labyrintem a blyštícími se kameny. Navíc Adršpašské skály miluju a každý rok i navštěvuju. Mají své kouzlo, které dokázaly přenést i do této pohádky. A díky tomu nás napříč filmem doprovází i slušná atmosféra. (19.11.2018)

Pohádky Karla Jaromíra Erbena mají tradičně temnější ráz, a nejinak je tomu i u Třetího prince. Antonín Moskalyk je znám především svými kriminalistickými seriály a s nimi u diváků získal velkou popularitu. I s pohádkovým žánrem se vypořádal se ctí. V dětství jsem měl Třetího prince raději. Ponurost nevadí, herci podávají velmi dobré výkony, jen několik skutečností je zarážejících. Dvojčata jsou ochuzena o sladké dětství, neboť předurčenost jim nedává jinou možnost. Kletba je nesrozumitelná, neboť je vykonávána se svědomitou posedlostí, přízemní úskočností a s přesvědčením smrtelníky. Důvod zřejmě nikdo netuší, snad stále nepřekonaná zhýčkanost a uraženost prominentního rozmazlence. Cesta za záchranou nevede skrze čistý cit lásky, jak je obvyklé, ale přes bezstarostnost, lehkovážnost a přelétavost. I z této rozporuplnosti si lze vzít poučení, stačí si užívat života plnými doušky bez závazků i bez jakéhokoli očekávání okolím. Hrdinou pohádky je princ ze Země lva Jaroslav (dobrý Pavel Trávníček, též v rolí dvojčete Jaromíra, jako malí Leoš Rousek s hlasem Rudolfa Hrušínského nejmladšího). Osudovou kráskou pohádky je princezna Milena (velmi dobrá Libuše Šafránková, též v roli dvojčete princezny z diamantových skal), stále hledající klid spřízněné duše. Z dalších rolí: netrpělivý král Země lva (dobrý Luděk Munzar), laskavá a doufající královna Země lva (velmi příjemná Jana Hlaváčová), dobrotivý starý sluha princezny Mileny (příjemný Ota Sklenčka), rozvážný kovář (František Hanus), vychytralý zahraniční kupec (velmi zajímavý Lubomír Kostelka), okouzlující vnučka starého sluhy Týna (půvabná Zora Jandová), malá věštecká komediantka (Lucie Bártová-Zedníčková s hlasem Libuše Šafránkové), či ztracený princ Jindřich (Jiří Bartoška). Zapomenout nelze na hlas Miroslava Moravce, jímž příběh doprovází svou výraznou barvou. Kouzelná moc je všudypřítomná, ale rozhodujícím faktorem je důvtip a vynalézavost. Pohádka je to příjemná i pro časté opakované použití. (10.09.2017)

Sice pochmurná, ale další z mých oblíbených českých pohádek, tentokrát od pana Moskalyka, který vsadil na již ověřenou dvojci Trávníček + Šafránková. Je pravdou, že jim to opravdu svědčí a když se na scéně objeví Jiří Bartoška jako princ Jindřich po boku princezny z diamantových skal - dost to tam skřípe. (23.02.2008)

"Jaromír. Jakoby umřel a neumřel. Řekl mi to jeho meč." Třetí princ Jaroslav mi byl sympatický a to mi neřekl můj meč. Mně se prostě líbilo, jak se nehnal do manželství s žádnou princeznou a zvesela proháněl holky po loukách. Ale vraťme se k těm dvěma šutrům, které chtěly princeznu a nevěděly, že je na ně v Diamantových horách uchystám dvojitý podraz. Tyto balvany mě moc nebavily, ale ještě víc mě nebavilo, jak muselo být falešné dvojče vždy natočeno zády ke kameře, aby vznikla iluze skutečných dvojčat. To na mě působilo hrozně rušivě, stejně jako depresivní atmosféra, ale vychytralý švihák Jaroslav nakonec leccos zachránil. (02.01.2019)

Pohádka, která má jádro v pověsti o Dívčím kameni z hradu Lichnice. Já se u toho jako malá vždycky tak bála. To jak tam ve skalách tepe srdce a ty meče vrostlé do kamene. Malá provazochodkyně a nečekaně objevený míč. A obraz zlé princezny na půdě. Je to vlastně pohádka o recyklaci a důsledném využívání zdrojů - z rybího masa zabřezne fena, z vody kobyla, královna taky otěhotní, z kostí vyrostou meče. Aby se člověk o Vánocích začal bát. (02.10.2010)