Krotitelé duchů: Odkaz

VĚDA JE OPRAVDOVÁ. RYZÍ. ODPOVĚĎ NA TO ŠÍLENSTVÍ KOLEM. Je to zvláštní, staří Krotitelé duchů se mi líbí, ale nostalgik rozhodně nejsem, možná nebylo šťastné obsazovat Finna Wolfharda, ale seriál Stranger Things přece nemá doživotní právo na všechny mysteriózní zápletky v seriálech a filmech o mládeži, nebo jo? Snímek má svoje chyby – například méně aktivní obyvatele městečka (to ale souvisí s tím, že žádný z nich není ochoten věřit něčemu vyššímu), nebo to, že příběh je nekomplikovaný (i to se ale dá zdůvodnit, zejména tím, k jakému žánru a desetiletí odkazuje). Zkrátka a dobře i přes výše zmiňované jsem se bavil přímo královsky – smál, bál a byl dojat (zejména věnováním Haroldu Ramisovi) a po delší době jsem se při sledování filmu cítil jako filmový fanda. Zdejší nízké hodnocení mě dost rmoutí. 90%. (31.01.2022)

Bola by zrejme utópia domnievať sa, že bude nový “GB” čo i len minimálne sekundovať kultovej záležitosti z 84’. Keď sa divák odosobní, nemusel by byť vyslovene sklamaný. Nový počin do série sa dá vnímať kadejako, mne prišiel ako milá, zábavná záležitosť so svojskými postavami či dialógmi podľa môjho gusta, pričom príbeh ako taký, sa už nijak mimoriadne nesnaží nadviazať na predchodcu/ov. Mnohí si určite “radi” spomenú na posledný, dosť hrôzostrašný pokus z 2016’, ktorý bol solídnym tŕňom v oku mnohých, čo milujú nostalgiu. Odbočka od tamtoho nezmyslu bola dobrým rozhodnutím, pričom tento počin ani z ďaleka nie je takým sklamaním, ako som sa povodne domnieval. Toto je absolútne pohodová záležitosť pre všetky vekové kategórie - bolo milé v závere si zaspomínať. (08.01.2022)

"Who you gonna call?" Odignorujeme-li pět let starou ženskou verzi, jedná se o návrat do světa Krotitelů duchů po pěkné řádce let. Původní osmdesátkové filmy mě dokáží oslovit i dnes - ať už jde o herce, slušné efekty či chytlavou znělku. V Odkazu se viditelně mísí staré s novým - díky (okatým) odkazům a původnímu obsazení cítí člověk všudypřítomnou nostalgii, zatímco na druhé straně je vidět snaha o oslovení mladšího publika. Během projekce jsem si nejednou vybavil Stranger Things - a ne, nebylo to kvůli Finnu Wolfhardovi - a v závěru jsem se nemohl ubránit dokonce vzpomínce na čtvrtého Harry Pottera. Na jednu stranu bylo fajn vidět starou gardu - v rámci možností - opět pohromadě, na druhou stranu zde ale byli spíše jenom kvůli nostalgickému efektu. Nové obsazení mi až na Paula Rudda a Logana Kima přišlo takové nijaké. Lepší tři hvězdičky! (06.01.2022)

Začíná to jako docela působivé dětské retro dobrodružství, pokračuje jako dojemná pocta původním filmům z 80. let, ovšem jakési jelimanské kouzlo pak v poslední třetině zcela opadne a naskočí digitální blbnutí (bez nějakého zvýšeného zájmu okolí), které nevyvolá pražádné emoce. Točíme se okolo neúplné rodiny dcery jednoho z původních krotitelů, která musí z finančních důvodů opustit město a přestěhovat se do zapadákova do (zděděné) rozpadající se farmy. Rodinka se rozkoukává, zatímco duchové zanedlouho vyletí. Je to ale podezřele rutinní filmařina s naprosto obyčejným scénářem. Ačkoliv žezlo po tátovi převzal Jason Reitman, skončilo to stejně průměrem, protože někde cestou se mu rozsypaly úderné dialogy a lehký cynismus, na který jsme u něho zvyklí. Humor skoro žádný a stejně tak žádný důvod, abych se k téhle kapitole někdy vrátil. (19.04.2024)

První půle mě teda bavila víc, příjemně balancovala na hraně nostalgie, kde to ještě bylo únosný. Jenže pak se spustily digitální chujoviny (praktický efekty z 80.let ničím nenahradíš), a já i díky Finnu Wolfhardovi jsem si připadal, jako bych koukal na nějaký slabší ´Stranger Things´ díl. A přestože mám hrozně rád starou partu z osmdesátkový klasiky, oni bohužel - a pro mě překvapivě – nebyli v závěru tím prvkem, který by ten film zvedli nahoru. Jenom krátký vzpomínání mě nestačí. A když z celýho filmu pobaví jenom potitulková scéna, je něco asi špatně. (12.01.2022)