Byli jsme to my?

Velmi zajímavý snímek nedoceněného režiséra Antonína Máši, který natočil několik pozoruhodných filmů. Stěžejním tématem filmu je dilema, zda se plně věnovat umění bez ohledu na těžkosti, které toto rozhodnutí přináší, nebo se vydat jednodušší ale výnosnější cestou komerce. Toto vztahové drama se odehrává ve zdánlivém bezčasí poloviny 80. let, kdy z většiny protagonistů vyprchaly již všechny naděje na pozitvní společenské změny a jen zmínka o nich chutná jako těšínské jablíčko. Vysoká kvalita filmu je umocněna výbornými hereckými výkony většiny zúčastněných. Plně doporučuji všem současným hercům i široké veřejnosti. (18.01.2015)

Nadávání cestujícím z tramvaje. Herci nejdřív podvedou cestující a pak jim ještě sprostě vynadají. Ale to nestačí, nafoukanost pokračuje: „Ať žijí herci, ať žijí herci!!“ Vetchému a Kratinovi to šlo krásně. Ale má to jeden nedostatek. Vychovali pouze malou část Pražanů. Měli s touto scénkou jezdit pravidelně a na furt. Dělat kašpary a podvádět cestující profesionálně. Plat by dostávali od Pražského dopravního podniku. Turné by poté pokračovalo v dalších českých městech. (28.12.2020)

Nesmírně sarkastická a vzhledem k době šmahem odmítnutá výpověď, která není důležitá jen formálně (Máša zde filmařsky rozhodně není stařec nad hrobem), ale hlavně svým morálním apelem od člověka, co si to může dovolit jako málokterý. Velice si vážím pana režiséra, že se odhodlal takhle rázně dát najevo svůj názor. Souhlasím s ním a odmítám zároveň nařčení, že se jedná o film urážející herecké řemeslo. Je jen pro toho, kdo se jednostranně dívá. (15.09.2010)

Vítězslav Jandák je mimořádně špatný herec, pročež mě v tomto filmu příjemně překvapilo, že hrál sám sebe. Leoš Suchařípa byl podle mého skvělý, ostatně jako vždy a ve všem. Zajímavý pohled na divadelní prostředí, kde talentovaný a schopný režisér musí bojovat s přízemností, hloupostí a nadutostí hereckého souboru a nekompetentností divadelních zaměstnaců v čele s vedením (Jiří Samek byl velice přesvědčivý). Jinak celý film působí jako karikatura sebe sama. "Pane Dittrich, musí to zadunět..." (27.09.2010)

Fantasticky trefný film, bohužel mnohem víc přesný, než vtahující a burcující. Antonín Máša se toho nebál a hned po revoluci nadhodil otázku, na níž společnost ani po třiceti letech nenašla uspokojivou odpověď. Postupem času se sice prosadila teze o deseti miliónech obětí, ale s tím se nespokojila ani realita, ani divadelní režisér Jan Jonáš, tady ztvárněný vynikajícím Leošem Suchařípou. Vcelku chápu proč film zapadl, ale stát se to nemělo. (12.01.2021)