Vlastníci

„Plyn byste si měli nechat... na sebevraždu.“ Vlastníci začínají jako lehká a svižná konverzačka, jejíž temné podtóny postupně a poměrně organicky zesílí natolik, že začnou udávat tón vyprávění (byť daný, jestli se nepletu, hlavně tím, o čem a jak se postavy baví, nikoliv proměnou stylu - ale pro ověření bych film musel vidět znovu). Z kina tak budete odcházet spíše s úzkostí než s úlevou. Jde o smělý a v českých žánrovkách poměrně ojedinělý tah. Lépe by fungoval, kdybychom postavy alespoň trochu poznali ještě před schůzí, kdyby byla expozice doladěnější. Takhle mnohé z nich zůstávají pouhými jednorozměrnými a ve své omezenosti nepřesvědčivými komediálními typy, které se nikam neposunou (zejména postavy Havlové a Novotného). S tím, kam by se měl příběh posunovat, je celkově potíž. Na začátku není stanoven žádný cíl, k němuž by děj směřoval. Jediný rámec poskytuje zhruba devadesátiminutové trvání schůze, takže se moc nemáme čeho chytit, čím se nechat vést. Teprve zpětně se jeví, že film řídilo bobtnání nevyřešených křivd a závad z minulosti, dané neschopnosti vést konstruktivní dialog a na něčem se k vícestranné spokojenosti domluvit (dokud se neobjeví někdo, kdo nabídne jednoduché řešení „pro všechny“, sloužící ve skutečnosti zejména jemu samotnému). Přes tyhle výhrady, neefektivní opakování některých vtipů (Malého rozdávání vizitek) a místy špatně odhadnutou hranici, kdy má nekorektní humor vypovědět něco o postavách a kdy jen pobavit diváka, jde o jednu z nejlíp napsaných, obsazených a zahraných českých komediích letošního roku, kterou si časem rád zopakuji. 65% Zajímavé komentáře: JFL, Marthos, castor, niethustra, Marze, decouble, major.warren, Psice, Sala1, johnny01, spotczek (15.11.2019)

To nejlepší z našich lůzru a hnojů! Fantasticky napsaná a ještě lépe zahraná koncentrovaná kvintesence zmrdstí, maloměšťáctví, debility, přizdisráčství, vychcanosti, bonzáctví, afektovaného pičizmu a lopatistického egoismu pod jednou hnijící střechou. Absurdní karikatura? Ani hovno. Libovolný náhodný dvanáctičlenný výtěr z populace bude obsahovat nadpoloviční většinu těhle hovad. Už jen při pohledu sem je zřejmé, kolik těch pičusů nevydýchalo pohled do zrcadla, nebo nepochopilo, na co se vlastně vůbec dívají. Komedie? Ani hovno 2. Mrazivá tragédie, jejíž transpozice do makro roviny rovná se Babitch. Na naše poměry nebývalý sarkastický skvost, který oproti většinovým kinoprodukcím alá TV Hovna a Prima Hnooj vypadá jako Chamonix vedle Špindlu nebo chcete-li jako luxusní belgická čokoláda vedle úplavičného průjmu. Za tohle zasloužíš pořádně zcákat záda, Jirko. Bravo. (28.03.2020)

Ambice zřejmě byly nemalé, ale stvořit českých 12 mužů se nepovedlo, ani přes v našich končinách hodně nevídaný finální twist. Na vině že se vše nepovedlo lépe je fakt že jsem sledoval daleko více tragických nesympatických figurek než jsem dokázal v tu danou chvíli unést. Film jsem si pustil pod zdáním skvělé komedie a tak jsem nebyl připraven na věčný a nelítostný sousedský souboj o výtah, vodu, elektřinu nebo půdní prostory. Tereza Voříšková sice hodně vylepšila své jméno, ale afektovanou a vzteklou ženskou jsem jí uvěřit nedokázal. Pochválit musím hlavně zpočátku Lábusův výkon a hlavně totálně nečitelného Hádka. Ten kluk ty ... (nemůžu prozradit) zkrátka umí dokonale. 60% (27.04.2020)

"Vlastníci jsou debutem zkušeného tvůrce, divadelní hrou podanou velmi filmovými prostředky, burácející komedií se strukturou klasické tragédie a s drtivou katarzí. Z těchhle (téměř) oxymóronů vyrůstá snímek Jiřího Havelky, pevně spojeného s divadelním uskupením Vosto5, jako monolit – děsivě trefný kolektivní portrét lidí vzpírajících se nutnosti dojít ke vzájemné shodě." Tentokrát máme všichni štěstí. Já vás - kdo jste to snad ještě neviděli - můžu poslat na Vlastníky, aniž bych to provázela hutným, překombinovaným textem, který jsem nemusela půlku noci potit a vy půl dne luštit - hodila jsem ho rozepsaný do koše. Vojtěch Rynda totiž napsal klidnou, soustředěnou recenzi, kterou bych téměř slovo od slova byla chtěla napsat já - jenže já bych se to samé pokusila říct na polovině formátu a v každé větě všechno najednou, kdežto on je ke čtenářům galantní a dal si tu práci, že všechny důležité postřehy poskládal a rozvinul v po sobě jdoucích čtivých a spolehlivě výmluvných odstavcích. Odemykám tu na své náklady v odkazu níže placený článek z Deníku N, celou Ryndovu recenzi, a Vy čtěte, šiřte - a kdo jste nebyli, jděte se na to modelové drama předvádějící v akci tristní konsensuální potenciál jedné namátkové české občanské buňky, z jakých se dnes bohužel většinově stále ještě skládá naše společenská základna, podívat. *~ https://denikn.cz/241647/filmova-prvotina-jiriho-havelky-vlastnici-je-panoptikem-v-akvariu-kde-dochazi-vzduch/?cst=c23fde70d8ffb6ee25a87af65ba7908b88452e8b (04.12.2019)

„Tak dejme stranou i morálku.“ Každý, kto bol aspoň na jednej bytovej schôdzi vie, že je to podľa skutočných udalostí. Nejde ani tak o byrokraciu, ktorá k tomu logicky patrí. Ide skôr o to, že sa často riešia predovšetkým osobné frustrácie a naštrbené vzťahy a (pra)staré krivdy a na dôležité veci (napr. renovácia stavby) nakoniec nie je poriadne čas. Ak schôdza trvá dve hodiny a z toho je nakoniec 20 minút na praktické riešenie serióznych problémov, som ešte veľký optimista. Z tohto filmu občas mrazí, občas je fakt poriadne vtipný, koniec možno mohol byť výraznejší, ale v podstate aj tento má svoj zmysel. Občas sa vyskytli veci, ktoré by som ako režisér utlmil alebo rovno vymazal, ale inak som spokojný a už z princípu pod 4* nemôžem ísť. A ani nejdem. No ak chcete, môžeme hlasovať. (03.04.2020)