Režie:
Olga SommerováScénář:
Olga SommerováKamera:
Olga Malířová ŠpátováHrají:
Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Miloš Forman (a.z.), Josef Zíma (a.z.), Waldemar Matuška (a.z.), Ondřej Suchý, Jiří Šlitr (a.z.), Pavlína Filipovská (a.z.) (více)Obsahy(1)
Muž devatera řemesel, divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník nebo divadelní režisér… A především legenda české kultury, která ovlivnila několik generací. To byl Jiří Suchý o jehož životní cestě, mnohdy nelehké, natočila film Olga Sommerová. (CinemArt)
Videa (1)
Recenze (56)
Milý dokument o legendárním českém hudebníkovi, herci, básníkovi, spisovateli... Který sám je velice milý. Olga Sommerová se soustředí spíše na ty příjemné věci, hezky se tu vzpomíná na některé velkolepé chvíle v životě Suchého. Možná škoda, že potom na mě působilo, že film trochu klouže po povrchu, protože ty vážnější a smutnější věci se spíše jen naťuknou (smrt syna, Jiřího Šlitra a boj Semaforu s režimem..). Celkově však velice fajn podívaná, hlavně proto, že Jiří Suchý je prostě borec. (8/10) ()
O divadle Semafor som vedel len to, že existuje, o Jiřím Suchým a jeho kolegovi Šliterovi tiež iba to, že existujú, respektíve existoval. Dokument ma tým pádom zásobil veľkým množstvom nových informácií. Na druhej strane ma Suchého tvorba, ako som mal možnosť sledovať v tomto dokumente, nijako zvlášť neohúrila, čo je možno dané aj tým, že nemám na Semafor žiadne nostalgické spomienky z mladosti. Jiří Suchý je ale veľký sympaťák a jeho skromnosť a optimizmus by mu mohli závidieť tisícky teenagerov zavesených na mobiloch 24/7. ()
Olze Sommerové se podařilo nově - nově v poetice dokumentárního filmu - spojit koláž s celkovým pohledem. Je pravdou, že dějiny tu tak trochu končí rokem 1989 a přesahy se dějí právě v těch kouscích koláže, ale vidět jsou a popřít je nejde. Vhledy do Suchého soukromí nebo objevné armstrongovské střípky jsou i pro poměrně dobře zpravené přátele SEMAFORU nespornou novinkou. Gottovský vstup má příchuť piety. Sommerové ztvárnění nesporně překonává žánrové hranice dokumentu a přesahuje do hraného filmu, jehož je Suchý, tento žijící klasik, nesporným spoluautorem. ()
Divácky vděčný portrét věnovaný tvorbě Jiřího Suchého sestává převážně z jeho vyprávění a vzpomínání a z četných ukázek jeho díla, od starších věcí, které skládal společně s Jiřím Šlitrem, po současnější počiny z nedávné doby. Informacemi naditému průřezu Suchého více než šedesátiletou hudební, pěveckou a písničkářskou kariérou nechybí odpovídající dobový kontext, velké množství archivních záznamů i nově natočený materiál, v němž se Jiří Suchý navzdory svému věku jeví jako neustále vtipkující a stále nevídaně tvořivý a pracovitý čipera s dobrou náladou a jasnou myslí, což jen posiluje obdiv k němu. Úplně základní fakta snímek záměrně vynechává, ideálními diváky jsou proto ti, co Jiřího Suchého a alespoň některé jeho písničky už znají, mají ho rádi a chtějí se o něm dozvědět víc. ()
Nie každý dokument Olgy Sommerovej sa mi páčil, ale tento áno. Levím podielom k tomu prispel bohatý život Jiřího Suchého a dielo, ktoré po ňom ostane. Film má vďaka tomu potrebný spád a tá stovka minút ubehne ako voda. V komentároch mám na prvom mieste andertona, ktorý priznáva že o Semafore, Suchom a Šlitrovi vedel iba to, že existujú. To ma ohromilo. Moja generácia žila pesničkami a hrami S+Š a nebral som do úvahy, že pre väčšina populácie je to už iba vzdialená história. Asi tak, ako je pre mňa vzdialenou história Osvobozeného divadla. C'est la vie. ()
Reklama