Jiří Suchý - Lehce s životem se prát

Jiří Suchý bude brzy slavit devadesátku. Dlouho žil z podstaty fenoménu SeMaFor a S+Š. Další polovinu století prožil po boku se svojí Melicharovou. Peripetie jeho kulturní kariéry nejsou ničím neznámým, už před lety ČT realizovala bilanční cyklus SeMaFor atd. Proto jaksi postrádám výrazný důvod pro realizaci tohoto nového dokumentu. Sommerová opět jen sestříhala mnohokrát sestříhané, notoricky známé ukázky a nechala k nim namluvit několik nových komentářů, ovšem od lidí, kteří stejné informace vyprávějí celý svůj život. To je ten Forman, který miloval semaforské zákulisí a natočil mmj. vlastní Konkurz. To je ten Gott, který v semaforském souboru začínal a se Suchým se osobně mnoho let neviděl... Snad, kdyby Sommerová více řešila posledních 20 let, mohla přinést cosi nového. Ale ona jen zbilancovala již zbilancové, notoricky známé. A obávám se, že stejný problém bude mít nový dokument o Werichovi. (21.08.2021)

Mám pocit, že jsem strávil večer ve společnosti Jiřího Suchého, který se s jiskrou v oku, vtipem na jazyku a moudrým klidem v duši ohlédl za svým životem, všechno to, o čem jsem už četl nebo slyšel, mi osobně vyprávěl, já ho bez hnutí poslouchal a přerušoval maximálně smíchem. Je to moc pěkný pocit. (30.10.2019)

Prostě Sommerová, která ani tímto počinem nevystoupila ze svého standardu. Opravdu krásná pocta panu Suchému, která nás provede jeho profesním a soukromým životem. Vyprávění a vzpomínání Jiřího Suchého je prošpikováno dobovými ukázkami z jeho díla. Hodně prostoru je věnováno Šlitrovi, se kterým vytvořil legendární dvojici. Zazní spousta známých písní, ale také ukázky z jeho současné tvorby. Dokument ukazuje Suchého jako pracovitého a činorodého muže, který musí stále tvořit, je pečlivý a nedokáže odpočívat. Mám hrozně ráda Suchého tvorbu a písně, v životě mi přinesly mnoho radosti a jistě ještě přinesou. Těší mě, že je o mém oblíbenci natočen tak krásný dokument. Děkuji, paní Sommerová! (06.07.2019)

Divácky vděčný portrét věnovaný tvorbě Jiřího Suchého sestává převážně z jeho vyprávění a vzpomínání a z četných ukázek jeho díla, od starších věcí, které skládal společně s Jiřím Šlitrem, po současnější počiny z nedávné doby. Informacemi naditému průřezu Suchého více než šedesátiletou hudební, pěveckou a písničkářskou kariérou nechybí odpovídající dobový kontext, velké množství archivních záznamů i nově natočený materiál, v němž se Jiří Suchý navzdory svému věku jeví jako neustále vtipkující a stále nevídaně tvořivý a pracovitý čipera s dobrou náladou a jasnou myslí, což jen posiluje obdiv k němu. Úplně základní fakta snímek záměrně vynechává, ideálními diváky jsou proto ti, co Jiřího Suchého a alespoň některé jeho písničky už znají, mají ho rádi a chtějí se o něm dozvědět víc. (06.07.2019)

Olze Sommerové se podařilo nově - nově v poetice dokumentárního filmu - spojit koláž s celkovým pohledem. Je pravdou, že dějiny tu tak trochu končí rokem 1989 a přesahy se dějí právě v těch kouscích koláže, ale vidět jsou a popřít je nejde. Vhledy do Suchého soukromí nebo objevné armstrongovské střípky jsou i pro poměrně dobře zpravené přátele SEMAFORU nespornou novinkou. Gottovský vstup má příchuť piety. Sommerové ztvárnění nesporně překonává žánrové hranice dokumentu a přesahuje do hraného filmu, jehož je Suchý, tento žijící klasik, nesporným spoluautorem. (02.10.2021)