Bídníci

Tři mi přijdou moc, ale dvě nemůžu dát už jen kvůli úžasné Charlotte Gainsbourg. Takže... První přehmat - Depardieu. Jestli dokázal jakž takž stvárnit Monte Crista (zřejmě protože se většinu času objevoval v krajkových kostýmech nebo pláštích, což mu dodávalo potřebný šarm), tak Jean Valjean v jeho podání připomíná spíš břichatýho hospodskýho. Opět vidím jako chybu, že jeho syn si odehrál asi tak pět sekund na začátku, místo aby to vzal celé. Věřím tomu, že by to uhrál a koukat na Depardieua v každé minisérii jak hraje snad úplně každou historickou postavu je už značně unavující. Dál tu máme Malkoviche, který nepopiratelně hraje dobře, ale jakýkoliv jeho výkon je pohřben přihřátým dabingem Vašuta, u nějž každá věta zní tak teple, jako by Malkovich měl s každým postranní úmysly. Takže zbývá Clavier, který vyžral vděčně zápornou roli, pěkně si jí užil a mě přesvědčil, že Napoleon nebyla výjimka. Abych nezapomněla, Máriův fanatický výraz působí značně děsivě a úchylně. Ale dívat se na to dá a párkrát to i docela zaujme. Vyrovnat se Monte Cristovi se ale nepovedlo ani náhodou. (17.01.2011)

Bídníci jsou jedním z nejpřitažlivějších příběhů, tedy alespoň pro mě osobně, co znám. Miluju například i českou muzikálovou verzi. Každopádně tohle je velmi slabá verze. První, co na čtyřdílné minisérii rozhodně zaujme je temnost. Vše se odehrává v šedivém hávu, kdy filmaři nejspíš chtěli ještě více zdůraznit děsivost doby. Špína, bída a hlad, to byla tehdejší Paříž, tedy žádné romantické ideály. Gérard Depardier, Christian Clavier a John Malkovich jsou velmi kvalitní herci, ale za mě chyběla větší dramatičnost a propracovanost charakterů. S lepší kamerou, zabírající detaily, s hodnotnějšími dialogy, by tato verze Bídníků získala napětí, které též velmi chybí. Napětí, kdy pohledy říkají víc než mluvené slovo. Verzi z roku padesát osm s Jeanem Gabinem, i když už je to hodně dlouho, co jsem ji viděl, je rozhodně výše. (22.02.2021)

Po zdarenem Monte Christovi se i tato televizni adaptace Bidniku docela povedla. Nemuzu moc srovnavat s predchozimi pociny, jelikoz sem videl jen americke zpracovani, ktere bylo sice docela dobre(hlavne zaver), ale vyrazne chudsi po obsahove strance. Tato verze se mnohem vice drzela knihy. Jedine co mi trochu vadilo byl vzhled mozna az prilis tlusteho galejnika Valjeana(asi ho na galejich krmili:)-v tomto smeru se mi vice libil Liam Neson). Depardieu ovsem opet zabodoval po herecke strance stejne jako John Malkovich. Ani technicka stranka filmu nebyla nejhorsi, i kdyz nektere akcni sceny evidentne nebyly zrovna rezisercinym salkem kavy (nastesti jich nebylo mnoho). Nezbyva nez prat francouzum co nejvice podobne zdarilych adaptaci literarnich klasik. (05.04.2004)

CITÁT - Pět let za krádež chleba a čtrnáct let za pokus o útěk........... Kronika let 1815 - 1830. Sice tu funguje závist a udavačství, ale zase ať dobrý či špatný, každý má v té době svoji čest. Čest tak hluboce zakořeněnou, že když udělá někdo chybu s pokorou ji přizná. CITÁT - Starýho psa novým kouskům nenaučíš............ Filmový pohled do věku zajímavé doby. Ikdyž jsem příběh viděl v několika podobách, jsem přesvědčen, že tento je jeden z nejlepších. CITÁT - Láska je slepá......... (20.10.2013)

Mou totální nasranost ze zprznění tohoto díla umírnil čtvrtý díl, takže jsem nakonec schopen napsat ještě celkem mírný komentář. Již první minuty daly vědět, že film (filmy) bude mít celkem hezkou výpravu, ale absolutně nefungující atmosféru a strojené scény s topornými herci - a to je hvězdně obsazen. Scény typu umírající Fantiny, kdy je to nejen špatně zahrané, ale navíc víceméně jen tak mimoděk vsazené do děje bez jakéhokoli pozastavení se nad tak významnou událostí, jsou zářným příkladem a jen ilustrují neschopnost Dayana citlivě podat tak silný příběh. Skoky v čase divák nemá šanci postřehnout, jsou neumně vysvětlené a nešetrně rozbíjí kontinuitu děje. Postavy se v krizových situacích chovají toporně a uměle, záporné postavy jsou až komicky úsměvné (Thenardier), Fantina odevzdaně pitomá a nezachraňuje to ani Depardieu, který se do role absolutně nehodí, ani Malkovich (Javert), který je sice správně slizký, ale za celé čtyři díly neprotáhne o píď jinak ksicht a postava působí spíše jako chodící socha. Nejvíce komické scény jsou již zmíněná smrt Fantiny, pasáže s Thenardierovými, Cossettina imbecilní naivita, Valjeanova neschopnost otevřít hubu (což by v mnoha situacích ve filmu úplně změnilo děj a zjednodušilo situaci, namísto aby musel dále útrpně snášet svůj trpký osud - zde se autoři museli držet knižní předlohy, tak proč to ale kurva točej tak debilně?), boje o barikády (běhající, střílející a umírající vojáci - to bylo myšleno vážně?) a mohl bych pokračovat ještě dlouho, např. akční Valjean "běžící" se zbraní v ruce, no jak z grotesky. Do toho mě úplně vytáčely situace typu umírající Mario (mimochodem asi ekonomický imigrant, či jak se tam ten opálenej týpek vyloupnul), který ale vlastně žije, jenže to nikdo neřekne nahlas, protože Baron prostě tvrdí, že už je mrtvej a tak všichni čuměj a nechaj ho chcípat. No slušnej výmaz - postavy jsou jednoduše úplně nepřirozené a nechutně neprofesionální. Celkem slušná výprava a hvězdné obsazení vůbec neodpovídá tomu, jak celé kvarteto dílů nakonec vyzní. Poslední díl ale přece jen zanechal trochu emocí, a tak musím dát alespoň ty dvě hvězdy. Doufám, že vzhledem k síle tématu narazím na mnohem, mnohem lepší zpracování. Vím, že tohle si už nikdy nepustím, takže těch několik GB dat směle mažu, aby nezabíraly místo. (03.10.2017)