Věc

Zásadní nevýhodou tohoto filmu je jeho možnost porovnání s remakem, který originál poráží na plné čáře. Nicméně i tak má co nabídnout. V první řadě je však třeba tolerovat až příliš znatelný fakt, že nalezení kosmické lodi se odehrává ve studiovém interiéru, nikoliv na Antarktidě, což lze odvodit z ozvěn odrážejících se od kulis. Ukecanost scénáře ( i přesto, že jeho autorem není jen tak někdo) má bohužel negativní vliv na atmosféru, které moc nepomáhají ani milostné kapitánovy intriky s asistentkou, jak správně napsal POMO. Nejedná se o revoluční dílo, avšak díky jeho vzniku byla o třicet let později světová kinematografie obohacena opusem mimořádných kvalit. 70% (26.03.2013)

Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. (23.10.2016)

Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% (26.11.2011)

Carpenterova verze je nejen téměř kompletně odlišná (dějem, postavami, stylem atd.), ale hlavně NESROVNATELNĚ lepší. Carpenterův film překypuje tíživou hororovou atmosférou plnou napětí, děsu a paranoie, Hawksův nemá v podstatě žádnou. Veskrze nezajímavé postavy tu pořád jen mluví a mluví, přitom jen málokdy řeknou něco podstatného. Tuhle ukecanou nudu nebrat. 40 % (04.11.2018)

7/10 Nadpriemerné dobové sci-fi, ktoré bohužiaľ dopláca na malý rozpočet. Napríklad scéna objavenia vesmírnej lode vyzerá tak, že z ľadu trčí malý kúsok a ostatní sa postavia dookola do kruhu a povedia, že takáto je veľká! Takýmto spôsobom sa rieši väčšina fantastických vecí, ktoré sa odohrajú vo filme. Námet je ale každopádne pôvabný a najmä v úvode je medzi postavami skvelá chémia. Pravdaže dobový záverečný patetický prejav je skvelou čerešničkou na torte. (24.03.2020)