Reklama

Reklama

Canterburské povídky

  • Itálie I racconti di Canterbury (více)
Trailer

Obsahy(1)

Provokativní vize středověkého světa, inspirovaná povídkami Geoffreyho Chaucera... Canterburské povídky jsou druhou sbírkou středověkých textů, jež adaptoval do filmové podoby známý italský režisér Pier Paolo Pasolini (sám ve filmu vytvořil postavu autora předlohy, básníka Chaucera). Je to také druhé dílo jeho volné Trilogie života. Tak jako v předchozím Dekameronu, ani tentokrát se nezříká otevřeného zobrazení erotiky, stejně jako silně provokativních scén, které byly pro jeho dílo typické. Není to však režisérská zvůle – Pasolini tu věrně vystihl rozporuplnost středověké estetiky, přítomné i v Chaucerově předloze: všudypřítomné obrácení mysli k posmrtnému životu, permanentní touhu po nebi a strach z pekla, a na druhé straně nízkost – důraz na jídlo a vyměšování, vulgární, fraškovitý humor a zdůrazňování tělesnosti se vší její nechutností. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (80)

Natascha 

všechny recenze uživatele

Místy o dost nechutnější (prdění do obličeje, peklo...), ale pořád stejně vtipné jako Dekameron. A jestli tu někdo zmiňoval Monty Pythony, tak nelze než nesouhlasit - to herectví je naprosto stejného druhu. Taky je dost zvláštní (a u Dekameronu je to to samé), že to vypadá, jako by film po natočení předabovali a dabéři se zrovna moc nesnažili... ()

Aqualung 

všechny recenze uživatele

Pan Pasolini pokračuje ve své interpretaci, a velmi zdařile, silných témat.Tímhle dává nahlédnout do svých náhledů na Chaucerovo dílo, které je považováno za základ anglické poezie.Své vklady nezapře a nejsou na škodu, a také vůbec není na škodu, že si mistr tu a tam střihne ve svém díle nějakou menší roli.Jednotlivé části Chaucerova díla přecházejí plynule a hlavně přirozeně v sebe.Snad všechny lidské vlastnosti, paradoxy a komična, které život přináší.Smích nahrazují slzy a naopak, a někdy obojí současně.Každý z nás se v tom jistě najde alespoň dílem.Půvabný film. ()

Reklama

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Canterburské povídky by byly bývaly byly hrozně super film, kdyby byly bývaly neobsahovaly jeden malinkatý problém. Úplně všechny povídky jsou extrémně nudné a maximálně kreténské. Není tu ani troška drama, vůbec žádná legrace a romantiku snad ani nikdo nečekal, i když to žánrové zařazení slibuje. Místo toho je tu však nezanedbatelná porcička 109 minut sraček. V závěru lze slovo "sraček" brát doslovně. Dekameron byl fajn, ale tohle je opravdu hovno toho nejřidšího charakteru a nejodpornějšího zápachu. Takové to, které z vás vypadne, když sníte něco opravdu hnusného a zapijete to litrem vodky. Neznám životní dílo Geoffrey Chaucera, neboť jsem maximálně zaslechl jeho jméno. Usuzuji však, že se jednalo o pořádného retarda. Tento film je také úplně prvním filmem, u kterého se mi nezamlouvala hudba největšího borce skladatele - Ennio Morriconeho. Dost možná taky proto, že jsem skoro žádnou hudbu neslyšel. Opravdu sračka monstrózních rozměrů. Tuhle hovadinu bych doporučil pouze svým nepřátelům, kdybych o nějakých věděl. ()

Skip 

všechny recenze uživatele

V tomto filmu mě absolutně nic nezaujalo, bylo to natočeno dost nezáživně. V Dekameronu bylo aspoň něco, ale tady vůbec nic. Snad jen ten nápad, kde má ďábel frátery. Ovšem zobrazení tohoto faktu už bylo vyloženě stupidní. Moc nechápu, co na těchto jeho filmech vidí různé poroty. Řekl bych, že Trilogií života docela odrazuje lidi, aby si přečeli knihy, které mu byly inspirací. ()

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Piero Paolo Pasolini si po Dekamerone vzal na mušku Chaucerove Canterburské poviedky. Atmosféra zostáva podobná ako v Dekamerone ,ale príbehy mi pripadajú menej naivné hoci sú podobne vulgárne. Či už je príbeh boháča, ktorý si vezme mladú Mayu, ktorá ho potom podvádza, alebo diabla ako výbercu daní, ktorý udáva smilníkov, aby získal ich peniaze. Bonus je Piero Paolo Pasolini v úlohe Geoffreyho Chaucera. 75% ()

Galerie (26)

Zajímavosti (1)

  • Canterburské povídky jsou vrcholným dílem anglického básníka Geoffreye Chaucera. Vznikly mezi lety 1387-1400. Chaucer má na svém kontě desítky dalších děl, které se zabývají hrdinskými příběhy či láskou. Jako jeden z prvních anglických spisovatelů začal používat ve svých dílech postavu vypravěče. (Rodriguez)

Reklama

Reklama