Reklama

Reklama

Epizody(10)

Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)

(více)

Recenze (248)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Nezapomenutelný laskavý a inteligentní humor pánů Sováka a Horníčka, patetické nadšení dvou "osvícenců" tu pro vědu, tu pro zocelení těla i ducha sportem, nechybí ani trocha té romantiky, prostě dílko tak půvabné a milé jako Francie, o které vypráví...ta sice nemá příliš společného s realitou historickou ani současnou, ale je nádherná. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jeden z vrcholů československé seriálové tvorby paradoxně vznikl na počátku jednoho z našich celonárodních nejtěžších období, období normalizace, kdy cenzura pracovala na plné obrátky a nesmělo se psát a točit skoro o ničem... A možná právě proto sáhl Jaroslav Dietl k adaptaci neškodné knížečky Gustave Flauberta a vznikl tak seriál, jehož moudrost, laskavost, humor, herecké kreace a jakási poučenost životem mu dávají skutečnou nadčasovou platnost. Hovory obou ústředních postav i přes svou zdánlivou pošetilost v sobě koncentrují životní moudro a ústa pana Sováka a pana Horníčka dávají vnímavému divákovi návod, jak prožít šťastný a spokojený život. Jen více takových ,,pošetilých" písařů... ()

Reklama

Zevon 

všechny recenze uživatele

Nejkrásnější místo na světě je francouzský venkov! Skvělý nápad z pera romanopisce Flauberta o dvou potrhlých penzistech,kterým zbylo ještě dost energie na spoustu krásných objevů a tajů světa. Z celého seriálu na mne dýchá vlna krásy a nezlomnosti lidského ducha,obklopí Vás plno energie, pocítíte někde uvnitř velké napětí, silný vnitřní náboj. Říká se, že stárnutím se chlap vrací do dětských let-je to zde zřejmé, jen bych dodal, že spolu s životní moudrostí, jenž mu zůstala ...Kdysi jsem tento román četl po prvním shlédnutí seriálu ještě za totáče a stalo se, což je naprostá vyjímka, že jsem byl mistry Horníčkem a Sovákem natolik ovlivněn a s postavami svázán, že se mi román oproti tomuto filmovému zpracování zdál plochý a nudný. Samozřejmě tomu tak není, ale zkuste si pustit po tomto výkonu třeba tolik opěvovanou Nemocnici-nedá se,že? Co z toho tedy plyne na závěr? Neradno sledovat před hodnocením jiného seriálu! ()

MIGHTTREE 

všechny recenze uživatele

Je zvláštní, jak se tato dvojce nesmazatelně zapsala do srdcí i dnešní generace. Myslím, že jejich písmo bude patrné ještě dlouho potom, co už nebudu moci psát komentáře. Ano mám rád dnešní filmy a seriály, ale tento seriál a mnoho jiných podobných nás vrací zpět do těch zajímavých dob a časů....Děkuji ()

Hulkee 

všechny recenze uživatele

Pamatuji si nedělní dopoledne na "jedničce" když táta přepnul a my jsme se museli povinně dívat (to jsem ještě neměl PC),protože jinak by nebylo co dělat než jít pomáhat vařit oběd a jak byl člověk jako malej zvyklej vstávat v 6 hodin v neděli na pokémony a všechno možný další, co dávali (dneska jsem rád když o víkendu v jednu odpoledne vstanu), tak mě to zezačátku celkem solidně nudilo, pak jsem k tomu ale s přibývajícímy roky (nemnoha roky), přišel na chuť a pustil si to znova a tak musím pět hvězd za pěkný seriál, který mě provázel od malička dát. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (38)

  • Bouvard (Jiří Sovák) použil bonmot: „Když už se zmýlíte, tak aspoň použijte humoru. A když vám chybí, tak ho aspoň předstírejte.“ Je velmi podobný bonmotu, který je přičítán Janu Werichovi a který zazněl ve filmu Slzy, které svět nevidí (1962): „Když už jste se trapně spletla, tak se to snažte alespoň obrátit v žert. A pokud nemáte smysl pro humor, tak jej aspoň předstírejte.“ (sator)
  • V 7. díle (Divadlo), kdy si chce Rozálie (Klára Jerneková) půjčit román, Heřmanka (Věra Tichánková) jí říká, že páni jsou jen v nočních košilích, což působí jako nepřekonatelný problém. Rozálie ale pány v košilích už viděla, pana Pecucheta (Miroslav Horníček) dokonce velmi dlouho a zblízka, a to na konci 5. dílu (Likér). (vevi14)
  • Tvůrci při natáčení na Trojanově statku, který představuje nové útočiště obou písařů, nedávali pozor a nezakryli některé stopy 20. století – například bakelitové elektrické vypínače vedle dveří. (Robbi)

Související novinky

Věra Tichánková 1920 - 2014

Věra Tichánková 1920 - 2014

09.01.2014

Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)

Reklama

Reklama