Forman vs. Forman

Definitivním vítězstvím tvůrců dokumentu je fakt, že do dokumentu dokázali zakomponovat názory slavných režiséru na maestra Formana, který český/československý film ve světě pozvedl o tři patra blíže k Olympu. Dokumentu nelze formálně nic vytknout, tedy možná vyjma Formanova sexuálního života, který vyprodukoval několik párů dvojčat. 80 % (09.03.2020)

S dokumentom o Milošovi Formanovi som bol veľmi spokojný. Nie je nudný, ale tiež neobsahuje nič bombastické. Plynie si takým príjemným tempom a dokumentuje život a tvorbu tohto najväčšieho českého filmového režiséra. Páčila sa mi snaha tvorcov nájsť leitmotív, ktorý Formana hnal dopredu. Rovnako zaujímavé bolo aj odhaľovanie momentov, kedy sa zo zdanlivého konca dovtedajšieho života a tvorby dokázal vymaniť. Dokument ani zďaleka nie je komplexný a úplný, ale vôbec mi to neprekážalo, aby som si ho užil. (29.10.2019)

Měl kufr a střídal rodiny příbuzných. Komunismus zapříčinil, že velká režisérská jména a velcí intelektuálové nesměli točit, a tak je nechali s těmi studentíky z FAMU, ať si tam společně plkají. A to byla naopak výhra. Forman trpěl při sledování filmů plných z prstu vycucaných nesmyslů, chtěl ukazovat skutečný svět a reálné postavy. Čelní představitelka české dokumentaristiky si odskočila od tradičních časosběrných dokumentů a pokusila se o jednom z největších Čechů 20. století říct něco nového. Velký vypravěč s minimem režijních přešlapů se střídá s hlasem svého syna Petra (který mi přišel takový nemastný neslaný), dostaneme se do množství situací, všedních i stěžejních momentů Formanovy kariéry, vesměs jde ale o po sobě jdoucí montáž s několika sympatickými zajímavostmi. Takové tradiční poslepování všeho možného… Nějaká snaha o ozvláštnění či kreativitu tak chybí, ale nijak mi to ale u tvůrce neustále sžíraného pochybnostmi nevadilo. Navíc do hloubky se místy přeci jen dostaneme, třeba při Formanově samotě v hotelu Chelsea či při návratu do vlasti při natáčení legendárního Amadea. Škoda opomenutí nejnovějších filmů. (28.08.2023)

Je pravda, že část již jsem viděla v dokumentu Chytilová versus Forman, nicméně stejně si stojím za tím, že velmi vydařené. Moc pěkný průřez jeho filmovou tvorbou i soukromým životem od velmi těžkého dětství, přes začátky v USA až po 2 Oscary a druhý pár kluků dvojčat. 😉 S Mistrem se celkem ztotožňuji, jediné z filmu v čem se rozcházíme je, že já si naopak myslím, že film by měl určitým nenásilným způsobem vzdělávat, vést k zamyšlení, předhazovat důležitá témata a tím posouvat společnost dál k větší vyzrálosti i vést a ukazovat světlo na konci tunelu. "Já vím na papíře je tam demokracie (svoboda). Ale bude trvat než se lidé osvobodí vnitřně!" (23.08.2019)

Charismatický Forman nepoužívá fráze ani sentiment. Nesnášel nudu. Pobavilo mě, jak popisuje hippies jako ty, kteří se jen válí na karimatkách, kuří trávu, čumí do stropu se vypotácejí do ulic jako zombie a somrují nějaké drobáky, aby si koupili housku, něco na jídlo a pak sebou zase plácnou na karimatku a čumí do stropu. Nebo proč dával přednost komerčnímu tlaku před ideologickým? „Raději být vydán na milost divákovi než idiotovi.“ Objev představují zahraniční záznamy: rozhovor s mladým tvůrcem Lásek jedné plavovlásky, reportáž z natáčení Hoří, má panenko i záběry z festivalu v Cannes, po němž přišla ruská okupace a Formanův odjezd do Států. (22.04.2020)