Muž se zaječíma ušima

Zvláštny film. Vtipný, ale dosť svojským spôsobom. Podnetný, ale na tak veľa strán, až sa stáva zmäteným. S postavami, ktoré majú tak veľa chýb, že na dobré vlastnosti ani nezostáva priestor, no ktoré som si napriek tomu obľúbil. _____ Pozorujem určitý trend - keď v Česko-Slovenskom priestore "zvláštny film" vznikne, nadáva sa, že je príliš zvláštny a uletený. Pri všetkých tých vzťahových drámo-komédiach, ktoré u nás vznikajú medzitým a fungujú ako akási vata, sa zase nadáva, že sú ako cez kopírák. Mohlo by byť prínosnejšie pri filmoch menej hodnotiť to, či náhodou nevznikli v Česku alebo na Slovensku, či sme ich náhodou neplatili "my" z daní, a viac hodnotiť samotný film. Inými slovami by ma naozaj zaujímali hodnotenia Muža so zajačími ušami, ak by vznikol v zahraničí. _____ (Kino Lumière, film #1079, komentár #9) (14.07.2021)

Kvalitní šulíkovina. 1)  Hutné dialogy, špičkoví herci._____ 2)  A přesto se mi film příliš do mysli nepropsal. Nevím proč. .                             .                            .                          .                                                                                   . (17.01.2023)

Český Dzień świra. Velmi dobře odkoukané kopání do vlastního hnízda, tedy intelektuálních elitářů za zenitem se vším tím připitomělým mudrlanstvím a egoismem. Stejně jako v polském předchůdci i zde vidím celkem prognosticky svojí vlastní budoucí katastrofu, protože když se podívám do vlastní rodiny a jejího okolí, je to tam prakticky samej Krobot se zaječíma ušima. S tím vychází asi i další problém, který film bude mít s přijetím a to, že pro většinu všeljakých cyklistů, realiťáků a ekonomkářů tenhle film bude nejspíš úplně nesrozumitelný, protože hlavní postava je úplně mimo jejich prostředí. PS: u scény ze schvalovací komise jsem se smál v kině nahlas (15.08.2021)

Chlupaté slechy Miroslava Krobota jen stěží odvrátí nezajímavý ráz filmu. Oldřich Kaiser v úvodu sedí nahý v kuchyni, kdy je možné mezi nohama zpozorovat jeho odhalenou chloubu, končí po úmyslné otravě v psychiatrické léčebně. Scény z tohoto zařízení, jehož léčebné metody jsou uzpůsobeny potřebám filmu, jsou celkem zajímavé. Dále už to tak valné s filmem není. Stárnoucí spisovatel má o generaci mladší partnerku (Alexandra Borbély), se kterou čeká dítě. Při své okružní cestě autem stihne navštívit své dvě dospělé děti z nefunkčního manželství, po letech se mu jeho manželka, kterou přišel požádat o rozvod, přizná k dávné nevěře s jeho nejlepším kamarádem. Ano, Zuzaně Kronerové tvůrci za milence přisoudili právě Kaisera. A teď ta hlavní atrakce filmu, co je experimentálního rázu, a sice zaječí uši, se kterými náš hrdina slyší úplně vše. Jde o muže z jeho nové knihy, který sní autem sraženého zajíce a na druhý den se probudí s extrémně kvalitním sluchem a schopností zaznamenat myšlenky druhých lidí. Tyto pasáže se slechy jsou natočeny umělecky černobíle a nechybí ani promluvy různých postav na kameru. Většina prezentace působí nezajímavě, prolínání experimentálních pasáží s normálním průběhem příběhu stárnoucí muže nevykazuje ideální kompatibilitu. A film má tendence nudit. Martin Šulík měl k dispozici schopné herce, nedokázal ve mně ale vzbudit zájem o jejich osudy a postřehy ve chvílích, kdy promlouvají na kameru. Nejblíže úspěchu byl, když na place pobývali Oldřich Kaiser a Zuzana Kronerová. Celkově jsem ale film z podstatné míry protrpěl. 4/10 (17.06.2023)

Je to v podstatě banalita o hledání odvahy k zásadní životní změně navíc neoriginální nebo lépe řečeno hodně profláknutá, forma vítězí nad obsahem. A forma je hodně hravá, potlačuje poetiku, která jakoby se z filmu zcela vytratila. Nic z toho ale zásadně nevadí. Je to  vcelku zábavný autorský počin a není častý jev aby si český film (koprodukce) přičichl k umění. A Krobot byl zas u toho. (14.06.2023)