Ďábel

Po delší době zase jednou film od Netflixu, který nemá průměrné hodnocení...a jako na potvoru mě zrovna tento příliš nebavil. V podstatě pro mě toto 130ti minutové dobrodružství táhla pouze překvapivě velká plejáda herců, které odněkud znáte. Zejména Pattinson, který tu má po Králi další ze svých idiotských a jako vždy výborně zahraných rolí a taktéž Tom Holland, jež mi přišel zprvu nudný a sterilní, ale následně se jeho postava někam posunula a Spidey měl co dramaticky hrát (na což samozřejmě není u Marvelu tak úplně zvyklý). Celé mi to přišlo až moc pomalé, jako takový rozmělněný třetí True Detective od HBO, příběh byl dobře vymyšlený, ale člověka co má nakoukáno naprosto ničím nepřekvapí. A nejraději bych dal Ďáblovi za pár let znovu šanci v případě, že bych na něj prostě jen neměl náladu, jelikož jeho objektivní kvality vidím, ale zkrátka mě unavoval; takový opak guilty pleasure...6/10 (18.09.2020)

Velmi dobrý, temný a ďáblem nasáklý “southern gothic” thriller, kde po celou dobu někdo páchá zlo a dějí se dost hrozný věci, přesto ale (zajímavě) nevyzní na úplně beznadějně depresivní notu. Vyniká tu nejen atmosféra a pánbíčkářský prostředí appalačských zapadákovů, ale i skvěle užitý vypravěč a výtečný herecký obsazení - všechny postavy táhnou a fungují. Pattinson vystřihl super kněze chlípníka. (17.09.2020)

Tom Holland přitahuje podivné exoty. Nejprve se z války vrací jeho otec. Pozná děvče, narodí se jim syn Arvin (později právě Holland), kterého pronásleduje jedna tragédie za druhou. Tahle výprava do zapadlých městeček jihu Spojených států, kdy hlavními hodnotami je uživit rodinu a chodit do kostela, je solidně temná. Celé je to pojaté komorně, atmosféricky a staromódně; poctivě, řekl bych. I když místy docela poskakujeme, nevíme, k jakému žánru se přiklonit. Ale když divák přistoupí na tuhle hru, jednotlivé linie se sympaticky protnou a herecký koncert se rozezní naplno. Není to sice nějak dějově hutné nebo překvapující, ale jednoduše to chytne. Tahle doba byla holt plná násilí, cynismu, špíny a zlých démonů. Autor stejnojmenné knižní předlohy, Donald Ray Pollock, filmem provádí i jako vypravěč. Trefně komentuje a dovysvětluje některé situace a motivace hrdinů a hlavně neruší diváka. Toho kolébá pomalé tempo, které náhle vystřídá nějaká explicitní scéna (šroubovák v ženském krku). Nikdo z herců (dámy jsou tu trochu upozaděné) nemá úplně prostor rozehrát něco, co by zaručilo nějakou hereckou nominaci, nicméně jsou velmi dobří a kupříkladu z Roberta Pattinsona (který dál úspěšně strhává nálepku toho pobledlého hošana z upíří ságy) skutečně roste pan herec. 70% (23.09.2020)

Na film jsem se chtěla podívat hned, jak vyšel, ale potom jsem omylem viděla konec, když se na film doma díval někdo jiný, tak jsem čekala, až ho zapomenu, abych se mohla podívat sama. Inu, nakonec jsem na film zapomněla úplně a teprve při nedávném zájmu o oprášení filmografie Roberta Pattinsona se mi připomněl, a stejně rychle jsem si vzpomněla na ten zatrachtilý konec, když jsem si ho konečně pustila. Pozitivní na tom bylo to, že z rozestavění příběhu pro mě bylo velkou záhadou, jak může film skončit zrovna s těmi dvěma postavami dělajícími zrovna to ono, takže mi ten spoiler vlastně zase tolik zážitek nezkazil a dokonce ve mně podnítil zvědavost. Nicméně jsem během sledování bojovala s jinou věcí, a to s mou vlastní představivostí. Ta je totiž bujná a divoká a v day-dreaming módu prakticky neustále, často pracující na variacích filmů, které jsem zrovna viděla. To mi často umožňuje užít si i "horší" nebo "prázdnější" filmy, pokud v nich najdu alespoň jednu věc, která mě zaujme, někdy k tomu stačí i jeden herecký výkon nebo jedno autentické gesto mezi postavami. V případě The Devil All The Time mi ale moje představivost byla spíš protivníkem, protože mi bránila v tom film přijmout tak, jak si ho bratři Camposové vymysleli, napsali a natočili. Nefilmová "roztahaná" dramaturgie převzatá z knižní předlohy je zřejmá. Samostatné epizody (jako ukřižovaný mariňák nebo šerifův hon za "neposkvrněnou" reputací) vložené do příběhu, který i bez toho zahrnuje desítky let a spousty jiných tragédií, převádění hlavní postavy z generace na generaci a s tím spojené skoky v čase, velmi detailní odbočky od ústředního děje k vedlejším postavám a vykreslení "jejich příběhu" bez konkrétní akční souvislosti k těm "hlavním" událostem, to všechno jsou věci, které by čtenáři přišly naprosto přirozené při čtení knihy, ale divákovi při sledování filmu budou připadat nekonvenční až neobratné, i kdyby jenom podvědomě, pokud se ve filmové dramaturgii aktivně nevyzná. Já sama jsem s tím trochu bojovala, protože mi film nepřišel tak suverénní jako režisérův celovečerní debut Po škole, abych přijala všechny jeho dramaturgické volby bez jediné výhrady. A tak, i když jsem si film "užila" (rozuměj byla z jeho obsahu znechucená/smutná tak, jak jsem měla být), jsem byla po skončení vlastně trochu zklamaná, protože mi přišlo, že to nebyl takový film, jaký by si moje vlastní představivost na místě takového filmu vymyslela. Muselo se mi to v hlavě trochu rozležet a teď už jsem myslím sama sebe aktivně a trochu násilím přesvědčila, že není nic špatného na tom, když se filmař zamiluje do knihy natolik, že se její výsostné vlastnosti rozhodne při adaptaci v maximální možné míře respektovat, a dokonce najme autora knihy jako vypravěče pro voice-over, aby jeho ústy původní text doslova ožil a rámoval a obohacoval tak filmovou "skutečnost". (06.04.2022)

Jako něco od starých dobrých bráchů Coenů. A vlastně si to i dokážu představit jako další sérii Farga. Akorát ten černý humor tam tak trošku chybí. The Devil All the Time je v mnoha ohledech krutý a ponurý film. Ale zase ne natolik, aby diváka vyloženě zhnusil, přinutil ho to vypnout a místo toho si dal třeba Lásku nebeskou, která je v určitém směru úplným protipólem. Svým kvalitním vyprávěním, dobře napsanými postavami a celkovou tajuplnou atmosférou dokáže i citlivější diváky, pro které by jinak ta gradující míra zla byla spíše odrazující, natolik upoutat, že od toho nebudou schopní odtrhnout oči. Už jen kvůli té solidní sartrovské myšlence, se kterou se poměrně dobře pracuje. Navíc to prostředí jižanského vidlákova je pro takový děj jako stvořený. Možná trochu škoda té krapet přestřelené délky, která byla ve výsledku spíše kontraproduktivní, klidně bych to nechal rychleji odsýpat. Tom Holland se mi začíná líbit čím dál více, vždycky mám radost, když vidím, že nějaký herec, který je známý díky žoviálnějším rolím, zvládne i něco vážnějšího. Spidey je šikula! A Cedric Diggory slizký úchyl. Love it! Průměrné 4* (22.09.2020)