Nebeští jezdci

Krásný film a také úžasně odvážný projekt Jindřicha Poláka. Pustit se do takovéhoto tématu asi vyžaduje notnou dávku odvahy. Nejen kvůli politicky ožehavému tématu, ale také kvůli náročnosti prostředí. Co jsem slyšel, tak měli tvůrci k dispozici asi dvě funkční letadla a nějaké makety. A s tímhle minimem dokázali vytvořit vskutku velký film. Režisér také dokázal bravurně zakomponovat archivní reálné záběry, takže film působí autenticky. Nezapomenutelnou roli ukecaného Prcka zde ztvárnil Hrzán. Staří Nebeští jezdci tak navzdory času naplno válcují novější Tmavomodrý svět. (08.12.2006)

(3x) ,,Prezident nás bude vítat, plno ženských, květin, tulipánů..." Nestalo se, napokon nejen pro tragický osud protagonistů. Nakonec i ty hroby a pomníky padlým československým(!) letcům, které vidíme v úvodní scéně, postavili Angličané! Tahle dodatečná pocta in memorian v podobě filmu z dílny Jindřicha Poláka je snad vedle Sequensova Atentátu naším nejlepším válečným filmem. Jednak pro téma, které vzdává hold účasti našich leteckým aktérům západního odboje v Anglii a jednak pro výborně sestavený dokumentarní rámec v podobě pečlivě vybraných archivních záběrů, které souběžně propojují hrané scény z válečných akcí. Oceňuju taky celkové vyznění filmu, kde letci nejsou pouze super hrdinové, ale normální živí lidé, prožívající vedle své válečné činnosti i každodenní starosti, trocha i té zamilovanosti a mají smysl pro humor. Dobrodružství, ke kterým bylo potřeba hodně odvahy, postupně vygradují až do strhujícího závěru, ze kterého v posledních minutách bere dech, včetně nenápadného navázání přátelství mezi nepřátely v posledních těžkých minutách nekonečného umírání... Experimentování se scénářem s autentickým vyzněním dialogů, byť v drvivé většině v angličtině s titulky, rozhodně zabodovalo, stejně jako obsazení málo známých tváří i mnoha cizinců. Spolu s Hlídačem (1970) asi nejzajímavější filmová role a výkon Jiřího Hrzána. Vynikající výběr hudby (zejména titulní skladba Riders In The Sky). 100% (15.02.2018)

O existenci tohoto filmu jsem dlouhá léta neměla ani tušení, což byla škoda. Jsem ráda, že jsem Nebeské jezdce mohla zhlédnout, určitě je to jeden z nejlepších českých válečných filmů, ne-li úplně ten nejlepší. Působí hodně světácky, jako by ani nebyl z naší produkce. Je syrový, realistický, na nic si nehraje a poukazuje na krutost války i zničené životy všech, kteří museli bojovat. Možná to není film tak atraktivní jako modernější Tmavomodrý svět, je přece jenom civilnější, odtažitější a chybí mu milostná linka, která by hrála větší roli (tohle je totiž vždy lákadlo pro diváka, zvláště divačky), ale je potřeba jej ocenit. (10.07.2013)

Či si pozriete tento film alebo novší Tmavomodrý svet, tak to je podľa mňa jedno, aj keď novší mi prišiel emočnejší. Tu mi nesedela hudba k mnohým scénkam, navyše postavy a príbeh nie sú silné stránky tohto filmu. Reálne vyznenie však hovoria zas pre tento film, čiže kto čo už bude chcieť, to si vyberie. Veľmi tu zažiarila Jana Nováková, je to veľmi smutné, že československý film prišiel o takú osobu v tak mladom veku, navyše tak krásnu, škoda. Trocha som prekvapený, že nešlo o prevažne britský film, no to asi kvôli takzvanej Pražskej jari, ktorá dovolila aj vzniku takto zaujímavého diela, každopádne ho zas netreba preceňovať, ani akcie tu zas veľa nebolo, čo by človek trocha očakával od vojnového filmu, každopádne nebolo to zlé. (17.02.2014)

Nemám rád filmy, kde se vypráví o letcích jako o novodobých rytířích oblohy. Tady to tak prezentováno není, posádka je vylíčená , jako skupina lidí, kde sice každý mluví jiným jazykem, ale všichni si rozumí, protože jsou ve válce a atmosféra je přátelská. Na začátku se ocitneme ve válce a naši hrdinové ji přežijí = život jde dál a nekouká se na následky, protože se jede na zábavu a člověk může být alespoň na pár hodin opilý, zamilovaný prostě nemusí myslet na smrt. Piloti jsou jenom lidé a mají normální potřeby - proto průjem chodí v obzvlášť nečekaných okamžicích :-) Jakmile je ale Študent zraněn, vidí život v prostředí nemocnice plné zraněných, kryplů a nálada je na bodu mrazu, mladické nadšení z války je pryč a smrt je tak blízko. Mluva se tu neřeší a Prcek ukazuje, že národ v té době také mluvil ,jak mu zobák a narost. Prcek hraný Jiří Hrzánem je postavička, která potěší českou duší v cizím státě, je taková čecháčsko-lidská ( všichni mi můžete políbit prdel :-) a zásadně mluví na všechny česky, protože jazyk se nikdy nenaučí :-). Pohled na válku střízlivýma očima ale i lidským pohledem. (12.11.2009)