Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Jméno režiséra Jindřicha Poláka znají hlavně děti. Například příběhy pana Tau se staly šlágrem přímo mezinárodním. Starší diváci si připomenou Ikarii XB 1 – první filmovou sci-fi, ale i filmy akční a dobrodružné – například Smrt v sedle, Nebeští jezdci či Smrt stopařek. Film Noc klavíristy, který byl natočen v roce 1976 podle námětu Vojtěcha Měšťana, patří do kriminálního žánru. Jeho problematickým hrdinou je vedoucí projektant bytového družstva, který touží po zisku za každou cenu. Bezděčným protihráčem se mu stává barový pianista, který se náhodou stane svědkem vraždy mladého muže a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Starosvětská a poněkud komická figurka se dojemně plete policistům do práce, ale nakonec se zjistí, že právě on přispěl k dopadení pachatele… Titulní roli vytvořil s noblesou sobě vlastní Václav Voska. (Česká televize)

(více)

Recenze (91)

wosho 

všechny recenze uživatele

Polák byl rozhodně víc než jen pouhý multižánrový řemeslník. Noc klavíristy je ukázkovým případem dobře odvedeného řemasla. Na filmu je vidět, že byl dělán spíše na popud soudruhů. Aby se tehdy politickou tvorbou neaktivní tvůrce zapojil do "záslužné obnovy socialismu". Noc klavíristy velkou měrou funguje i dnes. Škoda jen oné kriminální zápletky, která zbytečně bere prostor. Ona tehdy oblíbená pozitivní kritika dokonale ukazuje neživotnost tehdejšího systému. Navíc hon za penězi je aktuální vždy pro filmaře, tak pro novináře, v jákekoliv době, či v režimu. ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Díval jsem se na to v podstatě jen proto, že to je jediná hlavní filmová role Václava Vosky, který je stejně skvělý, jako kdekoliv jinde. První půlku, ilustrující v podstatě morální rozklad úplatného inženýra v podání O. Brouska můžete s klidným svědomím přeskočit, je neuvěřitelně nudná. Druhá půlka se neopírá jen o skvělé herecké výkony (především Voska, ale i Brousek a Kanyza), ale i o solidní a promyšlený scénář a dobrou atmosféru (a skvělou hudbu). Celkově vzato celkem rutinní komunistická detektivka, ale rozhodně ne špatná. ()

Reklama

kkarx 

všechny recenze uživatele

Vedle jiného Polákova filmu "Hra bez pravidel" je to druhý československý pokus o akční kriminálku západního stylu a Polák vytvořil další dobrý film. Je to snad jen trošku scénáristický nesoustředěné. První polovina ukazuje život v letech sedmdesátých, představuje charaktery a ukazuje i všemožné šmeliny v socialismu, v druhé se to skutečně rozjede na plné obrátky. Celkem překvapení, že to bylo vůbec povolené s ohledem na to, že tu každý řemeslník/dělník je nepoctivej melouchář. Politice se jinak Polák obratně vyhnul a oslovení soudruh tu nepadne ani jednou. Tohle je prostě jen sympatická čistokrevná krimi. Film je postavenej na výkonu Otakara Brouska st. a vytvořil tu jednoho z těch nej padouchů československého filmu. Skvělá je i Svobodova hudba kopírující Itálii (zřejmě Polákův vzor pro tento film i jeho přechozí Hru bez pravidel). Moje připomínka je tedy jen ke scénáři. Nakonec Voskův klavírista, který je tady takovou vedlejší figurkou, byl v příběhu nejen celkem nadbytečný, ale dokonce jeho vyšetřování na vlastní pěst mělo i neblahé důsledky. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý krimifilm věnující se nekalým obchodním praktikám vedoucího stavebního podniku Ing. Kratiny, jenž se stane obětí vydírání jednoho ze svých zaměstnanců. V roli Kratiny, který si běžně bral úplatky za dokončení staveb v termínu a i jinak se neoprávněně obohacoval, se objevil O. Brousek. Snímek tak kromě kriminalistické zápletky, která se objeví až poměrně záhy, ukazuje rozkrádání socialistického stavebnictví, kde si každý bral, co mohl a obohacoval se, jak to šlo. Kratina se rozhodne neznámého vyděrače odstranit, bohužel pro něho zastřelí náhodného kolemjdoucího a tedy nesprávnou osobu. Svědek této události, klavírista v blízké vinárně Tůma, se rozhodne vypátrat na vlastní pěst pozadí tohoto činu, neboť nebohá oběť byl zeť jeho dobré známé paní Mráčkové (D. Medřická). Pan V. Voska, jenž hrál onoho elegantního hudebníka s jeho charakteristickým aristokratickým vystupováním, byl uveden jako hlavní postava tohoto filmu, já však vnímám jako mnohem důležitější Brouskovu roli, neboť u něho bylo naznačeno i rodinné zázemí, zobrazeny psychologické postupy a hlavně se na obrazovce objevoval od začátku až do konce. Vyděrače, který za svoje činy nakonec zaplatí životem, ztvárnil tapetář Šulc v podání J. Kanyzy. Kriminalista A. Švehlík a jeho kolegové, jež vyšetřovali okolnosti vraždy chodce na Maltézském náměstí, hráli ve filmu všestranného J. Poláka pouze doplňující roli. Nesmím též opomenout zmínit povedenou hudební složku, jejímž autorem byl K. Svoboda. Netradičně pojatá kriminálka s výborným O. Brouskem mě zaujala natolik, že neváhám udělit nadprůměrné hodnocení. ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Hergot, já mám taky vo pět kilo míň !!" Ne, Noc klavíristy skutečně nepojednává o hubnutí, tady jde zas a jen pouze o prachy.. Další Polákův krok do tmy, rozuměj do krimi žánrových vod, s poněkud bizarním obsazením na čele s profesionálním sportovcem Lábusem a obludnou dobovou všezlodějskou pachutí.. Zato však se skvostným Václavem Voskou.. Nicméně ta neplánovaná kritika dnes snad ještě více aktuální nesolidárností se mi jeví poměrně chvályhodnou.. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Skok vozu Renault 16 do rybníka absolvoval kaskadér a bývalý závodník Václav Syřiště. Po natočení filmu se vyzpovídal ze zážitků v časopise Svět motorů, kde uvedl, že tato scéna byla obtížná především proto, že do poslední chvíle musel hledat nájezd na rampu, ze které vůz „skočil“, navíc se po dopadu na hladinu zbortila střecha. (Robbi)
  • Václav Voska byl vybrán pro roli mj. i proto, že byl zdatným klavíristou a nebylo třeba dubla. (sator)
  • Natáčení probíhalo ve Štiříně a v Praze na Malé Straně, v Novém Městě a na Rašínově nábřeží. (dyfur)

Reklama

Reklama