Velké sedlo

Normalizační sračka o budování přehrad a vodních elektráren. Nezapomenutná je pro mě především scéna, kdy Nový s Matyášem přelétají nad vodními díly a stupidním dialogem popisují co vše již bylo a co ještě bude potřeba zatopit: "To víš, lidi ze začátku reptali, ale nakonec pochopili, že vody je zapotřebí...". (27.02.2006)

Zatímco v současných seriálových paskvilech, kde místo kvality rozhoduje pouze kvantita, tedy čím více dílů, tím lépe, tak u těch starších se jednalo přesně o opak. Kvalita byla prioritou. Odráželo se to také tím, že do nějakých zhruba 10 - 20ti dílů je možné zahrnout všechno podstatné a přitom se neopakovat. Stejně tak tomu je i u seriálu Velké sedlo, kde je barvitým a poutavým způsobem vykreslen příběh hrázného, ve skvělém podání Pavla Nového, jenž dává přednost své práci před odstěhováním se pryč s manželkou, která nebyla schopna pochopit, co pro něj přehrada a práce kolem ní znamená. V tomto dojemném, místy i dramatickém příběhu Pavlu Novému skvěle sekundují V. Jandák, J. Smutná, I. Vyskočil, J. Krausová, J. Holý či krásně legrační K. Vochoč. Zvlášť bych chtěl vyzdvihnout pro mě zcela neznámého herce Tomáše Jirmana, který předvedl tak věrohodný výkon, až měl člověk dojem, že to snad ani nehraje, ale žije! Scénář je na 4 bodíky, herecké výkony 5, hudba 5, natáčecí prostředí 5, celkem tedy zasloužených 5 bodíků. (08.01.2010)

"Dyť ta Krausová se pořád tváří jako prdel" - tak tohle je jedna z věcí, na které nikdy nezapomenu. Takhle komentovala seriál při premiérovém uvedení moje máma. Od té doby, vždycky když o seriálu slyším, vybavím si tuhle hlášku Celkem se to dá vidět, ale žádný zázrak to opravdu není. Snad ani jedna sympatická postava, celé trio Palyza - Palyzová - Sikita je špatné. Zajímavé prostředí. (11.09.2008)

Docela příjemný seriál, dá se na něj dívat i v dnešní době. Je to vlastně celé jen o vztazích, ale ještě to není zcela o ničem jako v současných několikasetdílných sériích. Prvních několik dílů je velmi dobrých, pak to ale rychle začne uvadat, až se to rozplizne do nekonečné křeče. Hodně vaty a málo děje, jen čekání na nevyhnutelný konec, o kterém je zhruba od poloviny rozhodnuto. A tam to mělo skončit a celkový dojem by byl mnohem lepší. Ale chápu, že devět dílů je devět dílů. (21.11.2016)

Je zajímavé vidět typickou dietlovinu poprvé až 32 let po jejím vzniku. 1) V době vzniku seriálu jsem měl zcela jiné zájmy, než sledovat televizi. To přetrvalo dost dlouho i po převratu. Vlastně až dnes se dívám, poprvé, v osobní premiéře, na seriál, zřejmě jeden ze slabších, českého seriálového génia Jaroslava Dietla. 2) Nelze přehlédnout naivní plakátový děj, jednoduchý život víceméně podle socialistických normativů i postavy - hrdiny nové doby. Nechybí pro Dietla typické unylé nebo šablonovité ženské hrdinky, předvídatelnost děje i všezahrnující šedivá dobová nuda. (01.08.2018)