Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Podle mne je to nastavovaná kaše, pan Škvorecký o tom pochopitelně píše v pamětech jinak, ale není to ono. Knihy pana Škvoreckého mám hrozně rád, ale jakmile se sám motal do jejich zfilmování a snažil se o humour, nedopadlo to - z mého hlediska - dobře. Mně i Farářův konec a Zločin v šantánu - což jsou jeho dva druhé scénáře, toto je třetí a poslední- přijdou nevalné. Po zpracování jednoho motivu v povídkovém filmu, kde ale motiv zpracoval jiří Menzel - Zločin v dívčí škole - a kde je Kill Kitten Klan v původní a pěkné podobě, kde se na humor moc netlačí a metráž je krátká, takže je to docela slušné, přichází natažení na celovečerák, přitlačilo se, aby to bylo legrační a výsledek je pro mne slabý. S Novou vlnou už to nemá nic společného, ostatně pan Škvorecký taky moc ne, jeho poetika je jinde (ale v knihách je výborná, jak říkám) a scénáře mu myslím moc nešly. . (05.10.2018)

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. (05.02.2012)

Lechtivá podivnost ze 60. lez podle Škvoreckého, který nebyl zapřen v žádném směru. Nečekaně je ale tato žánrová směska plná různě zajímavých solitérních hereckých kreací, například - Lipského repete detektiva Borůvky, Řehořova ředitele s dvojí tváří, Peterku s druhotnými pohlavními znaky v aktivu a prvotními v mínusu, démonického vyznavače Žaltáře Kemra, milá camea Trégla a Skrbkové a vtipné epizodky s Růžičkovou. Ale hlavně ten mravní úpadek je báječný, takže se erotickými star stává i Janžurová s Menšíkem O_o Titulních šest dívek necháme stranou, a to jak v černém, tak v bílém provedení. Lépe je opravdu nepředstírat nic sofistikovaného. Tato volovinka vznikající původně pod názvem Zločin v knihovně rukopisů učinila dostatečnou tečku za jednou érou krimi podle Škvoreckého. Pokud ale padáte do mdlob pokaždé, když vám zruší zavedený pořádek v oblíbené knihovně a nemůžete vidět ničení Komenského Kšaftu, výrazně doporučuji nesledovat. (24.01.2011)

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. (22.02.2021)

Volné pokračování detektivních povídek Josefa Škvoreckého s Lubomírem Lipským v hlavní roli. První film viz - http://www.csfd.cz/film/6675-zlocin-v-divci-skole/. V tomto filmu je Lipský zatažen do vědeckého historického ústavu, kde se ztratil Žaltář - stará kniha z dávných dob. Následně se ztratí i profesor Zajíc, který rozluštil její písmo. No a je tu spousta dalších záhad, spousta lákadel a nevyjasněných tajemství. Film je hodně zvláštní, poetický, zmatený a přitom krásně zábavný. Lipský je opravdu odzbrojující a je jediným důvodem proč se na tuto bláznivinu dívat. (09.04.2012)