O Janovi a podivuhodném příteli

Jediná koprodukční pohádka, kterou tehdejšímu Československu odpustím, jsou Tři oříšky pro popelku, tam to možná i pomohlo k úspěchu, ale v tomto případě si nejsem zase až tak jistý. Prostě na můj vkus tam je až moc cizích obličejů a tak i celková atmosféra je znát a pro mne to prostě není ono. Přitom pohádka, je pro mne atraktivní hromadou drobností...herecká účast pana Kemra, paní Galatíkové, Evy Vejmělkové, kulisy hradu Bouzov a i dějově je to zajímavé, ale ti Němci v tom jdou prostě moc cítit a já si prostě nemůžu pomoct. Proto je hodnocení takové jaké je :-( (15.12.2014)

Plně souhlasím s názory ostatních uživatelů, je to pohádka nebývale temná a trochu depresivní, a také jsem se jí jako kluk trochu bál. A právě proto svým pohledem, že ani pohádkový svět nemusí být vždy malován narůžovo, se mi dnes tolik líbí. Přestože se jedná o televizní pohádku, strčí do kapsy mnoho pohádek filmových (a určitě všechny pozdější). Koprodukční dílo, které uzavírá zlaté časy české pohádky (pak už to šlo s tímto žánrem z kopce) je dobře obsazeno, je obdařeno výbornou hudbou Petra Hapky a s přehledem se řadí mezi mých pět nej pohádek všech dob. (10.12.2013)

----- "Svět je plný bezpráví." ----- A právě proto existují POHÁDKY. Aby alespoň na chvilku obnovily ztracenou rovnováhu ... aby umožnily dobru zvítězit v odvěkém souboji se zlem. Protože je to právě dobro, kdo je zákonitě v nevýhodě: Povahou bývá naivní až dětsky důvěřivé - velkého, nepřátelsky naladěného světa obyčejně neznalé ... a běžné praktiky zla jsou mu bytostně cizí. Příběh Jana a jeho podivuhodného přítele je pohádkou VELICE atmosférickou, obestřenou tajemstvím temným jako odvrácená strana Měsíce. Tímto skládám hlubokou poklonu Ludvíku Rážovi, neboť dosáhl kýženého cíle za pomoci prostých, leč nápaditě využitých filmařských triků umocněných působivým, místy trochu zádumčivým hudebním doprovodem. Každopádně je škoda, že nejrůznější důmyslné vychytávky vzaly za své s příchodem digitální animace. Najednou už není třeba přemýšlet, kterak dosáhnout požadovaného efektu a zároveň nepřekročit rozpočet. Kouzlo, originalita i poezie starých filmových triků jedenadvacátému století občas viditelně schází. (18.08.2014)

Příjemné překvapení na poli pohádek. Inspirace severskými pohádkami je zde patrná zejména v tíživé atmosféře skrytého zla a krutosti světa, jež se k hlavnímu hrdinovi jen tak mimochodem staví nevlídně a nijak mu jeho úlohu neulehčuje. Ve své podstatě jsou ve filmu obsaženy velmi kruté momenty, např. pokus o okradení mrtvoly aj., to se v běžné pohádce jen tak nevidí, ale v tomto případě zapadá podobná událost bez problémů do děje a celkové atmosféry snímku. Pro malé děti možná příliš strašidelné, ale pro ty „velké“ jasná volba. (04.12.2006)

Marná sláva - dánský černokněžník Andersen by i našeho Nebojsu přiměl k výměně plenkových kalhotek. Jeho pohádkové horůrky dokázali totiž vždy velmi spolehlivě rozechvět nejeden dětský svěrač. Velice dobře si vzpomínám, nakolik solidní noční můry jsem z téhle temné hrůzy (na pomezí fantasy) tehdy měl. Málokterá pohádka se může podobným atributem depresivního děsu pochlubit. Snad 'Malá mořská víla', ale to jsme zase na začátku... (07.05.2012)