O Janovi a podivuhodném příteli

Moje hodnocení se velice liší od názoru velké většiny divácké obce, mám pro to ale svůj důvod. Tradiční česká filmová pohádka má obsahovat humor a toho se mi zde hrubě nedostává. Zlo nemá být nemilosrdně zlé, nýbrž neskutečně hloupé a ve finále zesměšněné (Miloš Kopecký v Pyšné princezně, generálové Kemr a Vostřel v Šíleně smutné princezně, správce Preiss a kaprál Nárožný v pohádce S čerty nejsou žerty....). Tento snímek se tradice nedrží, je temný až hororový a dle mého názoru nevhodný na štědrovečerní primetime, kde jsem ho před lety jako dítě poprvé spatřil a zkazil si tím celé vánoce. (09.05.2006)

Král má zahradu plnou soch s živýma očima a další nechce. Jeho pocit, že skulptur po zahradě má už víc než dost je natolik silný, že chodí sám otevírat adeptům na zkamenění, aby je od jejich úmyslu odradil. Problém je, že princezna je i přes svou divnou paruku natolik krásná, že ne všechny se odradit podaří. Tajemné a děsivé atmosféře pohádky dělá dobrou službu hudba. Není to pohádka pro malé děti, ale jakmile člověk téhle pohádce "doroste", může si už s klidem dát i nějaký regulérní horor. Co do atmosféry většina z nich za touhle pohádkou kulhá. (20.04.2011)

Tak bohatá koprodukce a tak slabý výsledek? Klasický příběh o zakletí, zlu, dobru a vše přenášející lásce, lze nalézt ve spoustě jiných pohádek. Temná atmosféra, zapříčiněná skvělou Hapkovo hudbou a dokonalým dobovým projevem Josefa Kemra, je nepochybně perfektní. Ostatní herecké výkony, v čele s Tomášem Valíkem, film sráží hodně dolů. V některých případech nepřirozeně rušící dabing a velmi tuctová režie - Závěrečný souboj velmi slabý. Zdařilá dvojice zlodějíčků, kteří vedle Kemra jako jediní splňují, svým projevem, dobovou atmosféru, mi k vyššímu hodnocení taky už nepomohou. Skvělý potenciál, který si zasloužil daleko preciznější uchopení. (21.12.2014)

Docela blbost. Příliš mnoho wtf momentů, ten Jan je většinu doby na facku, Přítel nemá ani za mák charisma , ostatně Nepřítel taky ne. Linka s těma zlodějíčkama úplně zbytečná a místy až trapná. No prostě nesmyslný je to. Ponaučení? Prvním hajzlům, které potkáš, dej všechno co máš (tedy z pozemských statků) a nafasuješ Přítele na telefonu, kterej ti se vším helfne, o když jsi blbej jako štoudev a děláš chybu za chybou. Paráda, děcka. Hudba byla strašná, místy až šílená, ale to byl jistě záměr, nicméně já jsem ty jízdy oblakama přeskakovala, protože se to fakt nedalo poslouchat. Oceňuji usilovnou snahu o milující pohledy hlavních hrdinů (přestože nevěřím, že by ten Páprda padouch dal k uhádnutí slovo "láska", ale co už, žejo). Možná že jsem to nepobrala a možná že si princka nejezdila v noci k tomu šášulovi pro ty otázky, ale prostě ji je vymýšlela nebo jak...Jebat to, je to fuck. Prostě blbost, no. Koukatelná blbost. (08.05.2020)

Jedna z mála povedenějších nestudiových pohádek posledních let. Pohádka má působivou pochmurnou atmosféru, vnitřní melancholickou poetiku a dotaženou vnitřní logiku, která pečlivě odměňuje to dobré v každém. Postava Přítele je velmi zdařilá a pohádka se jí a mnoha dalšími prvky střetává s žánrem fantasy. Trochu slabá je postava princezny Evy Vejmělkové, která je jen hezká a esteticky nešťastná. Vedlejší postavy jsou vesměs velmi hezky československoněmecky obsazené a velmi mě potěšil i jemný i zemitý humor zastoupený v některých postavách (např. dvojice zlodějíčků Labuda-Zedníček skvěle funguje), který netlačí na pilu. Trošku úleva, že tu pohádky nedělá jen Troška. (03.11.2007)