Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)

(více)

Recenze (234)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Mrtvé mladé ženy jsou vždy předzvěstí prvotřídní zábavy. Tím spíše, když má jejich vraždění někdo jako volnočasovou aktivitu a vraždí je výhradně sériově, i když může v klidu prznit svoji dveru. Vše zůstalo na stejných kolejích jako předešlý díl. Zásadní obměnou si přišel pouze příběh, který byl o výrazný kus lepší a zajímavější. [80 %] ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Detektivní filmy 60.let mají v sobě neuvěřitelnou syrovost, která je dána jednak černobílou kamerou ( Jiří Vojta), dále zlověstnou a místy hodně temnou hudbou ( Pavel Blatný) a v neposlední řadě prostředím ( les, chátrající státní statek a zámeček) i výkony herců. Mezi herci mě překvapila Lola Skrbková v roli babičky Michala, která mi nadlouho utkvěla v paměti jako žebračka z Kladiva na čarodějnice, kde stála na počátku hrůzné mašinérie soudních procesů s čarodějnicemi. Tvůrci vedou diváka záměrně po cestičkách k různým pachatelům. Přiznám se bez mučení, že ať jsem napínal závity sebevíc, vraha jsem do klíčové chvíle neodhalil...Chvílemi opravdu strašidelná detektivka. ()

Anthony 

všechny recenze uživatele

Hrušínského major Kalaš je mojí oblíbenou filmovou postavou. Škoda, že se objevuje jen ve třech filmech. Na filmu se mi moc líbí syrovost a realističnost, která se v dnešních barevných filmech nevidí. Jinak mi ale přijde lepší třeba Po stopách krve, tady mi vadí závěr, kdy se vrah prostě nevypátrá logicky, jen se na konci na někoho ukáže a je to - trochu odbyté řešení. Ale co, ten film je hlavně založen na ponuré atmosféře venkova, kde věci nejsou tím, čím se zdají být. K realismu přispívají i dobře vybraní herci ve vedlejších rolích a jejich úsporné herectví. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Slušné krimi s charizmatickým Hrušinským. Ono vo väčšine kriminálok skrýva vrah svoju tvár, čiže názov je veľmi neoriginálny. Atmosféra je dobrá, príbeh je celkom slušný, chválim hlavne spracovanie. Film však vyzerá o 10 rokov staršie, ako to má v 'občianskom'. Každopádne, je to čosi lepšie ako jeho priamy predchodca - Strach. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (7)

  • Mimo Československa pronikl film také do jiných států Evropy, např. do Východního Německa (říjen 1966) či do Maďarska (listopad 1967). (Varan)
  • Závěrečná scéna se odehrávala u lomu Amerika. (jaara)
  • Film je inspirován případem sériového vraha Václava Mrázka, který byl v roce 1957 odsouzen k trestu smrti za celkem 150 deliktů, včetně sedmi vražd. (Dinsberg)

Reklama

Reklama