Služka

Měla jsem pocit,že mám vidět něco ,co ve filmu není! Nezaujalo, příčily se mi scény s hovnem v kýbli a podobné nechutnosti.Prostě to tak mám. Scéna, kdy služka kráčí venku někam a jde kolem poplastovaného plotu....Nikdy víc!! A neovlivní mě ani to,když někdo nazve Arsenala83 pičou...fakt úroveň!Českého diváka! Co jako je k závidění?Otázka do fora ,fakt otázka (04.01.2024)

Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové. (30.04.2023)

Chápu, že vzhledem k tomu, kolik se na Slovensku točí filmů, je zázrak najít někoho, jako je paní režisérka Solčanská, která je schopna vyprodukovat větší množství filmů, ale je třeba si přiznat, že ona prostě není dobrá režisérka a ještě se jí nepodařilo natočit aspoň nadprůměrný film. Ani Služka z její tvorby nijak nevybočuje. Postupem času vše sklouzne k poměrně lacinné červené knihovně, která nemá nic moc co nabídnout, kromě všudypřítomné sázky na ženskou kartu a místy přehnaně nereálný dobový feminismus. Přitom z námětu šlo vytřískat velmi zajímavé dobové drama. Neznám knihu, tak nevím, jak moc je jí film ovlivněn, ale je tu prostě cítit režijní ruka ženské režisérky a očekávám, že kniha na tom bude podobně. Podobně jako u jiných projektů paní režisérky, i tady umí prodat fajn vizuál, či v tomto případě i dobové kostýmy a interiéry, ale práce s gradací děje či napsáním zajímavých postav jí pořád nejde. (01.01.2024)

Slovenská režisérka Mariana Čengel Solčanská natočila zdařilé kostýmní historické drama o těžkém údělu žen v období rakousko-uherské monarchie, odehrávající se převážně během první světové války. Akorát mám neodbytný pocit, že pokud by se film více držel literární předlohy, celkově by působil věrohodněji. Ten lesbický vztah ústřední dvojice byl za daných okolností opravdu jen stěží uvěřitelný. Co si ovšem pochvalu zaslouží, to jsou herecké výkony téměř všech zúčastněných i vykreslení dobové atmosféry. Zdá se mi, že nejpřesvědčivěji se svých rolí zhostili Aňa Geislerová, Zuzana Mauréry, Karel Dobrý a konečně také Dana Droppová, která ztvárnila titulní postavu. (70%) (30.04.2024)

Celkem povedený a v zásadě i dost dojemný snímek dle informací, že byl natočen podle skutečných událostí. Vedle dvou mně neznámých ústředních hereček dost vyniká výkon Zuzany Mauréry a zvláštně irituje postava Ani Geislerové. První polovina byla lepší než ta druhá, ale celkově dobrý dojem. Jen jsem občas byl z té změti jazyků zmatený, nicméně tak to v té době určitě fungovalo. (25.08.2023)