Po zavírací době

Zažil jsem několik hodně mizerných dní, ale za Paulovu noc bych žádný z nich nevyměnil. Paul se ve své noční můře totiž dokázal vymáchat tak svědomitě, že mi nezbývá než konstatovat, že to celé bylo divné, ale jistou dávku zábavy jsem v tom taky našel. Zejména se sochařkou Kiki bych si patrně docela rozuměl, ale sympatičtí mi byli i barman Tom či "neúplatný" vyhazovač z klubu. A navíc jsem si potvrdil, že čím je umělecké dílo hnusnější, tím je cennější a to je informace k nezaplacení. (27.10.2015)

Aha, tak teď už naplno beru zpátky svá dřívější prohlášení, že Martin Scorsese je pro mě nezajímavý režisér a že mě jeho filmy většinou míjejí... protože druhá pětihvězda za sebou už nemůže být náhoda! :-) Nebýt prokletého Vlka z Wall Street, asi bych mohl mít tohoto pana režiséra i hodně rád. Já už si dávno přál vidět surrealistický film, v němž hlavní postava bloudí tajuplným prostředím, zažívá na každém druhém kroku různé divné věci a setkává se ještě s podivnějšími postavy. Dokonce jsem už na pár filmů, které by tomuto schématu mohly z větší části odpovídat, narazil, jenže skoro vždy šlo o hodně umělecké snímky typu Black Moon nebo Litan, které mi svým stylem, těžko uchopitelným dějem a často i absencí výraznějšího nadhledu, zase příliš nesedly. Scorsese je režisérem, který se nebojí jít proti mainstreamovým trendům, má svůj osobitý rukopis i smysl pro nadhled, ale současně natáčí divácky vstřícné snímky a obvykle nepodléhá žádným přehnaným bizarnostem, rovněž dokáže zejména z prostředí nočního velkoměsta vybudovat dobrou atmosféru a ačkoliv by mě to před zhlédnutím filmu Po zavírací době vážně nenapadlo, Márty se ukázal coby režisér takového snímku perfektní volbou. Po Královi komedie už navíc podruhé dokazuje, že kdyby se v nasledujícím desetiletí nevyprofiloval jako specialista na mafiánské a gangsterské filmy, mohl se pro spřízněné publikum stát i režisérem originálních černých komedií s prvky thrilleru. Skvěle vystavěný podivný děj má rovnomerně rozložené vtípky, nápady, ojedinělé příhody a setkání s dalšími postavy, řada prvků nalezne dobře vypointované pokračování, noční prostředí dýchá pohlcující atmosférou a pokud jsem si párkrát říkal, zda mě takový film brzy přestane bavit a chvíli se k tomu málem schylovalo, vždy mě dokázal něčím novým překvapit, pobavit, upoutat, zpátky si mě získat, i závěr se hodně povedl... Griffin Dunne se navzdory velmi povedenému zdejšímu výkonu nikdy nestal velkou hereckou hvězdou, takže divák si má možnost v hlavní roli takhle originálního filmu užít neokoukanou tvář a možná tak i lépe se s bláznivými prožitky hlavní postavy stotožnit. Výborná „noční“ jízda, kterou jsem si shodou okolností zvolil den před Silvestrem a nejspíš jsem dobře udělal. :-) [90%] (31.12.2021)

Scorseseho bravurně podaná absurdita, která mě od začátku až do závěrečného konce nenechala klidným a také v podstatě nenudila, divákovi by se skoro až mohlo zdát, že se patrně jedná o snový příběh, což by podle nelogičnosti chování postav mnohé napovídalo. Po skvělém Mysu hrůzy druhý film, který mě od Scorsese skutečně zaujal. (08.03.2010)

Škoda že se nerozvinulo úvodní téma s dívkou Marcy v podání Rosanny Arquette - v ten moment je film nejtajemnější a nejnapínavější. Postupné rozvinutí do úseků nabalených vždy na jinou bizardní postavičku sice odsýpá, ale kdyby Scorsese něco ubral nebo přidal, bylo by to ve výsledku vlastně jedno. I přes relativně civilní téma je film nenápadným vizuálním zážitkem, a to nejen díky perfektnímu střihu a efektním kamerovým jízdám - jemné barevné tónování jednotlivých dekorací chytře doplňuje poblikávající neony nočního New Yorku. (06.04.2017)

Nechal som sa nalákať na meno režiséra a doplatil som na to. Spočiatku ma ešte bavilo sledovať, ako sa mikropríbehy vzájomne reťazia, aj keď mi unikal zmysel tejto scenáristickej kreativity. Neskôr som mal pocit, že sledujem nejakú analógiu Voľného pádu. A nakoniec som iba túžobne očakával kedy to skončí bez toho, aby ma zaujímalo ako. V popiske žánru je uvedená komédia/dráma/thriller. Nenašiel som známky ani jedného z nich. Keby tam bol žáner: režisérovo šliapnutie vedľa, súhlasil by som. (29.08.2013)