Matky

Upřímně řečeno jsem od Matek čekal mnohem větší polízanici, než jaké se mi v kině dostalo. Pravda - film nemá v podstatě žádnou přidanou hodnotu, jelikož zobrazuje tuctové vztahově-rodinné problematiky, které jsme viděli už jinde. Nicméně mě film až na pár momentů - zejména se Sandrou Novákovou - nijak výrazně neiritoval a i přes tuctovost námětu mě ani nenudil a místy mě i mile pobavil, a to i přesto, že nejsem cílové publikum. Slabší tři hvězdičky! (01.07.2021)

Jeden z prvních "větších" filmů s premiérou po koronakrizi láká na méně okoukané herecké obsazení hlavních rolí a na oddychovou podívanou s jednoduchou zápletkou - čtyři nejlepší kamarádky řeší vztahové peripetie a péči o své potomky. Scénář není pravda žádný zázrak, přesto ale nabízí několik zábavných momentů a hlavně se může opřít o snaživé herce - v malé, ale vděčné roli mě moc potěšil pan Preiss. Na závěr dám všem potenciálním divačkám dobrou radu: Nechte doma mužský doprovod, vezměte kamarádku nebo maminku a věřte, že se dobře pobavíte :) (30.07.2021)

Za mě velká škoda. Samozřejmě se nedozvíme, jaké je to vlastně být matkou, ale náběh na poctivý tuzemský vztahový film tam byl. Partner jedné (influencerka Hany Vagnerové) musí mrkat na sociální sítě, aby viděl, jak se daný den vlastně mají. Každopádně ho nenapadne nic lepšího, než ženě těsně před porodem koupit barák v dezolátním stavu. Chlap druhé (Petra Hřebíčková) tvrdne furt v práci, ona žije ve zlaté kleci, a tak začne hledat rozptýlení jinde. Další (Sandra Nováková) má dvě malé děti a stále doufá, že jejich nezodpovědný otec je oním princem na bílém koni. A poslední (Gabriela Marcinková) je těhotná, ale neužívá si ani nastávající roli, ani partnera, protože mnohé neustále rozbourává panovačná matka. Sice je máme na čas pohromadě, ale vesměs jsme několik minut s tou, pár minut s tamtou, a to je první průšvih. Tohle přeskakování moc nefunguje, protože zatímco jedna řeší něco „krizového“, linie druhé nás má třeba dojmout. Vše se tak kouskuje a rozpadá do jednotlivých scének. Naštěstí díky výkonům herců působí mnohé autenticky, ač to se skutečným životem mnohdy nemá nic společného. Navíc vlastně závěrem vadí i to, že naše hrdinky „na čas ukážou spokojený úsměv“ (kupříkladu Hřebíčková na to s manželem skočí v hotelu, Nováková může zpeněžit umělecký kousek a dostat se z finančních potíží, Vagnerová dostane prstýnek a získá další sledující), ale celkově to neřeší situaci, která jim nebo jejich partnerům dlouhodobě vadí – jestli si teda rozumíme. Podivnou kapitolou je pak postava Marcinkové, kterou „přejde“ prasknutá voda a která v těhotenství nesexuje a vyřeší to objednáním prostitutky. Raději bez komentáře. Celkově zbytečně neuspořádané, se zoufale chybějící dramaturgií, která by vytáhla jen to „zajímavé“. Není nutné se pokaždé zavděčit všem. Fajn obsazené vedlejší role. (04.11.2021)

Další z nekonečné řady českých vztahových komedií, tentokrát o čtyřech matkách a jejich trampotách všedního dne... první polovina filmu vyloženě trapná s urputnou často ukřičenou snahou o jakože vtip a v druhé polovině něco málo jako by se i našlo, co by ospravedlnilo vznik něčeho takového, ale dvě hvězdy za opravdu nabušené sympatické obsazení i do těch nejmenších rolí. (26.10.2021)

Pozvánka od manželky do kina se neodmítá a byť bych na Matky sám asi nikdy nešel, netrpěl jsem předsudkem. Nedávno jsme v televizi spíš náhodou narazili na Ženy v běhu a bylo to tehdy vcelku milé překvapení.  Českým vztahovkám sice příliš neholduju, ale když si od nich člověk dostatečně odpočine, dají se ty klišovité eskapády  vcelku přežít. Teď koukám na jméno režiséra a co má za sebou, hm a odvážní jsme tedy skutečně byli, tohle mohl být průser srovnatelný s Kotíkem. Ani obsazení není zrovna hvězdné a jak to tedy dopadlo? Začnu-li prostým srovnáním s Ženami v běhu, hůř, jinak ale alespoň snesitelně, tedy dokážete-li unést kopu klišé a mlácení prázdné slámy. Krátké epizody ze života rozdílných archetypů čtyř žen, nány influencerky, bohaté nány, nesmělé nány a blbé nány.  Mužský jin je trochu upozaděn, byť má několik svých slavných okamžiků a holdujete-li stále stejné komické poloze Jakuba Prachaře nebo chcete slyšet pičovinu (to slovo ) z úst  Štěpána Benoniho, rozhodně  neváhejte. Kromě Jiřího Langmajera to sice pánům hodně skřípe,  když mají i něco hrát, ale to se dá u těchto  tzv. nenáročných komedií vlastně odpustit. Na druhou stranu musím přiznat, že  jsem se někdy nejen pousmál,  ale opravdu i zasmál, což sice může být spíš mým věkem a úbytkem šedé hmoty mozkové či prostou radostí, že už zase můžeme do kina...V současné televizní produkci (do kina tohle nepatří) nic, co by nějak vybočovalo od šedivého průměru nanicovatých vztahovek s vtipem vystříknutého mléka kojící matky... Dvě nebo tři? (26.06.2021)