Reklama

Reklama

Kdo to klepe na moje dveře

  • USA Who's That Knocking at My Door? (více)

Obsahy(1)

Legendární hollywoodský režisér Martin Scorsese po studiu na Newyorské univerzitě debutoval nezávislým autorským snímkem Kdo to klepe na moje dveře (1967), v němž lze v mnoha ohledech vysledovat tematickou i stylovou předzvěst jeho pozdějších děl z prostředí špinavých newyorských ulic. Jednoduchá zápletka Scorseseho debutu pojednává o milostném vztahu pouličního floutka s italskými kořeny zvaného J.R. a moderní mladé Newyorčanky. Nesourodá dvojice z odlišných vrstev společnosti se náhodně střetává při čekání na trajekt a nečekaně se sblíží během banální konverzace o francouzském filmovém magazínu. Další schůzky a dlouhé rozhovory se odvíjí na pozadí pulzujícího života newyorských ulic 60. let minulého století. Vztah zamilované dvojice prochází bouřlivým vývojem a zásadní zvrat nastává ve chvíli, kdy se upřímná dívka odhodlá svěřit se se svým bolavým tajemstvím. Horkokrevný J.R. pochází z přísně katolické rodiny a společná budoucnost se bude odvíjet od toho, jak se s nastalou situací dokáže vnitřně vyrovnat... Režisér Scorsese do titulní role obsadil rovněž debutujícího Harveyho Keitela a tím započala jejich dlouholetá spolupráce. Hlavní hrdina J.R. pochází z italskoamerické komunity, potlouká se s pochybnou bandou newyorskými ulicemi a řeší otázku své víry a morálky, což jsou témata příznačná pro celou režisérovu filmografii. (Česká televize)

(více)

Recenze (65)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Klidně lze říci, že tenhle černobílý film je jedním z nejzdařilejších filmařských debutů, předzvěst mmj. dalších skvělých Scorseseho >NewYorkských< filmů. Neumím si představit, co tomuto filmu lze čistě filmařsky vytknout, i téma filmu, ve spojení s tehdejšími šlágry (zvláště silná je erotická scéna podmalovaná skladbou The End od The Doors) je vlastně dodnes působivé a nadčasové. Jednoduchý příběh poněkud tupého mladého italoamerického gangstera(?), libujícího si v mudrování nad životem i filmy (v reálu však přežívajícího v pokryteckém lavírování mezi katolickou vírou, spojenou s odvěkými klišé italské rodiny a kamarádstvím s pochybnými kumpány a morálkou ulice), náhodně se seznámivšího s dívkou ze zcela jiných kulturních a společenských vrstev, jejichž vztah díky jejich životnímu usazení vlastně nemá od počátku šanci na úspěch a končí jako promarněná epizoda ze života... Resumé: Vynikající film, který ani po téměř čtyřiceti letech neztratil nic ze své poetiky sondy do života newyorksých grázlů s nezaujatým popisem jednoho bezvýchodného vztahu... A pak že v Americe nebyla >nová vlna< ;-) - - - P.S. A kdo tu přišel na to, že tenhle film je z roku 1969? :-) ()

Haluzz 

všechny recenze uživatele

Drama z prostředí nevlídného města plného nevlídných lidí, v čele s Keitelovým J.D., nacházející se na půli cesty mezi neúspěšnou romancí a "krutě pravdivým" příběhem, s jasně viditelnými Scorseseho trademarky( nutnost morální podloženosti chování postav, začáteční nevysvětlený střet chilugánů (Špinavé ulice), kontrast mezi beznadějí a vysvobozením( Taxikář), v tomhle případě náboženským) . Kamera (i) statická v detailech, ale pohyblivá v celcích + (ii) zaostřující na zdánlivě bezvýznamné prvky obrazu spolu s místy chybějící, místy vyzvednutou funkcí hudebního doprovodu( fantaskní -This is the end- postelová scéna vyvstávající uprostřed filmu jako nezodpovězená otázka a jedna z vrcholných flashbackových scén filmu) nechává diváka samotného na pochybách, co je a co není pro výsledný film důležité a nutí ho tak prožít každou scénu jednotlivě spolu s herci. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film o předsudcích vyvolaných výchovou. Do určité míry je to film proticírkevní, neboť její výchova je plná tabu, pokrytectví a falešné morálky. A pohled do života mladíků v italské čtvrti New Yorku, jejich bezstarostná zábava je střídána s milostnou zápletkou a láskou, která končí nepochopením, když se J. R. nedokáže smířit s tím, že jeho vyvolená (Zita Bethume) nedokáže smířit s tím, že byla v minulosti znásilněna a proto už není panna. Nikdy nebudeme vidět svět jako ten druhý, a porozumět mu je tak obtížné, když vidíme v první řadě sami sebe. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Příběh o jednom pseudo-mafiánovi, kterej se dozví, že jeho holka neni panna a začne se kvůli tomu chovat jako největší debil pod Sluncem, mě vůbec nebavil. Začátky jsou obvykle těžký a platí to i pro takovýho machra jako je Martin Scorsese. S blbym scénářem, špatnejma hercema (ani Harvey Keitel podle mě nic moc nezahrál) a nízkym rozpočtem se nedá natočit dobrej film. Nejzajímavější na tom asi je, jakej obrovskej pokrok Scorsese za několik let udělal. Scorseseho mam tady ve svejch oblíbenejch režisérech a většinu jeho filmů hodnotim dost vysoko, ale tohle si žádný vysoký hodnocení nezaslouží. Opravdu tenhle film připadá někomu stejně dobrej jako třeba Mafiáni nebo Taxikář, když tomu dá 5 hvězdiček? Pro mě ani omylem. ()

Fanucci 

všechny recenze uživatele

Tak mně se tento snímek líbil hodně. Možná jsem příliš velkým fanouškem Scorseseho, ale nemůžu si pomoct. Film je sice takový neotesaný, ale už jsou zde patrné Scorseseho postupy (obrovský smysl pro detail, "taxikářské" opakování scén atd...) Skvěle je ve filmu užita retrospektiva, která plynule přejde do klasického chronologického vyprávění - stane se tak v nejdůležitějším a zlomovém okamžiku filmu - rozhovoru o znásilnění. Samotné znásilnění je ztvárněno přímo dokonale a rychlé prostřihy na křičící holku mne až vyděsily. Zkrátka velice dobrý film a když vezmu v úvahu prostředky a podmínky, které Scorsese měl, jde o vynikající snímek. Pro fanoušky tohoto režiséra povinný film:-) ()

Galerie (45)

Zajímavosti (3)

  • Film je první spoluprací herce Harryho Northupa s Martinem Scorsesem, který  posléze hrál v pěti po sobě jdoucích filmech Martina Scorseseho. (J.A.K.)

Reklama

Reklama