Jánošík I., II.

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. (21.01.2024)

Úprimne; mne je celý Jánošík akosi ukradnutý. Nech je to pre mňa-za mňa nielen národná, ale aj svetová legenda: akosi ma "neberie". napriek tomu som videla už asi tri filmové spracovania jeho príbehu - a v podstate všetky hodnotím kladne, hoci žiaden sa ma výraznejšie nedotkol. Do bodky to platí o tejto dvojdielnej verzii: pozrieť sa to dá, oceniť sa tu toho tiež dá dostatok, celkovo ma však film necháva chladnou, miestami dokonca znudenou. Aj tak však trvám na to, že štyri hviezdičky si zaslúži. (11.06.2013)

Pokud si ještě pamatuji, tak kino- a TV-kopie tohoto filmu měly docela slušnou kvalitu, ale to co nám nabídli "digitální experti" na dvd, to je opravdu otřes, jak obrazem, tak i zvukem. Plazma si s dvd-obrazem ještě jakžtakž poradila, ale modernější LCD to nebere. Obraz rozmazaný a jakoby za rýhovaným sklem a k tomu často tak huhńavý a kolísavý zvuk, že je ztěží rozumět, co dotyčný říká. Škoda!...Totálně mě okouzlil ve své komicko-dramatické roli František Dibarbora, naprosto dokonalý. V této roli jsem si ho doslova zamilovala! (22.08.2018)

Bielikovo spracovanie slovenskej legendy vykazuje všetky črty diváckeho blockbusteru, od nákladnej výpravy, cez prísluchajúce farebné a širokouhlé spracovanie (použité vôbec prvý krát v dejinách slovenskej kinematografie), po „žánrové“ klučkovanie medzi akčne dobrodružným výrazivom obohateným o dramatické dejové zvraty, podopreté o humanistické posolstvo potreby rovnosti a slobody interpretované v socialistickom duchu. Chýbať nemôže ani (aspoň fragmentárne) zobrazenie milostného vzťahu medzi Jánošikom a Terezou, čoby vedľajší dejový plán. (28.08.2010)

Mundus vult decipi. Film o najväčšom slovenskom zbojníkovi nie je historizujúcim pohľadom. Je Jánošíkokm, ako ho ľudia poznajú a chcú poznať aj naďalej. Je úplne ľahostajné aká bola pravda. Paľo Bielik sa vydal cestou ľudovej legendy a urobil dobre. Je lepšie mať dvojmetrového Jánošíka, než nejakého zákrpka. S Kuchtom mu stávka na neherca vyšla. Ostatní sa snažili, ale bolo to také provinčné, opozerané a niekde to už riadne zaškrípalo. Dosť ma pobúrili tie stavby, o ktorých som čítal, že sa filmári ani nenamáhali ich odprataním z Vrátnej doliny. Pokusy o slovenský Hollywood považujem vždy za šliapnutie vedľa. Tento Jánošík je ozajstnou klasikou. Každý by ho mal vidieť, ani jeden by ho nemal považovať za jeden z najlepších slovenských filmov. (10.05.2015)