Režie:
Jaroslav SoukupScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
Richard ValentaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Radoslav Brzobohatý, Štefan Kvietik, Petr Kostka, František Němec, Josef Abrhám, Vilém Besser, Radovan Lukavský, Vladimír Brabec, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(1)
Vyjít ven z vězení ještě neznamená být na svobodě. Po krvavém potlačení pražské revoluce r. 1848 strávil jeden z jejích účastníků, spisovatel František Vinický (R. Brzobohatý) osm let v žaláři. Po návratu do Prahy v r. 1857 se pokusí navázat kontakty s někdejšími přáteli. Hlavním z nich je jeho bývalý spolubojovník Antoš (Š. Kvietik). Mužovy kroky samozřejmě vedou i za jeho bývalou láskou Idou (S. Dvořáková), která je však už několik let vdaná za radu Mayera (J. Abrhám). Vinický je prakticky na každém kroku sledován tajnou policií, která mu nedovolí získat slušnou práci, natož vydat jeho novou knihu. Policejní rada Berger (F. Němec) spisovateli jasně naznačí, že by se ledacos dalo zařídit, kdyby se Vinický zavázal ke spolupráci… Hlavní hrdina českého historického filmu scenáristy a režiséra Jaroslava Soukupa je fiktivní postavou, avšak byl inspirován osudy skutečných radikálních demokratů 19. století, především Karla Sabiny. Historické téma přitom posloužilo jako jasná metafora praktik Státní bezpečnosti. To byl také důvod, proč se Záchvěv strachu až do r. 1989 neuváděl v televizi. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
Prakticky zapomenutý film režiséra dnešních nováckých kokotin či příšerné meisnertriády, který dobová kritika spíš z politických důvodů strhala a v kinech se sotva ohřál. Pochopitelně neprávem. Dnes, kdy by mohl být reprízován, jej v televizi nepotkáme, přednost mají třeba ty výše uvedené kokotiny. Soukupovi se tady mistrně povedlo provést diváka paranoidní atmosférou strachu v rakouském mocnářství po potlačené revoluci z roku 1848. Nesmlouvavý policejní stát, jehož instituce se při potlačování vzdoru nezastaví absolutně před ničím. Propuštěný politický vězeň nemá žádnou šanci začít žít, pokud se jeho slovy "nezkurví". Brzobohatý pak byl skvělá volba , ostatně jako všichni ostatní, fízl Besser, slizký Němec, zásadový Lukavský či nehrdinský Brabec. Ačkoliv hrdina ve slabé chvíli podlehne nátlaku, přesto se opravdu neskloní, ale v ruce i tak nemá žádné trumfy a s tím se prostě nedá tahle vysoká hra vyhrát.... Krutý a nadčasový příběh, prostý jakýchkoliv dějových odboček, kráčí k k nezvratnému konci. Není proč nejít do pěti hvězd. ()
Celkom zaujímavý príbeh "bezmenného" človiečika, ktorý po vyjdení z basy to nemá v profesnom i osobnom živote ľahké. Vierohodné historické zasadenie i kvalitní herci. Prekvapivý záver funguje skvelo. Škoda iba, že sa hlavný hrdina chová väčšinou neuvážene a viacmenej si môže za trpký osud iba sám. Chce to i to a tak zákonite nakoniec nemá nič. ()
Po Romanetu nabídl Jaroslav Soukup další exkurzi do období po revolučním roce 1848 a opět dokázal přesvědčivě zachytit atmosféru strachu a nedůvěry, v níž mnozí právem spatřovali narážku na časy normalizace. Vynikající je práce s prostředím, centrum Prahy tu skutečně budí dojem jako by se divák ocitl v 50. letech 19. století, k tomu herecká elita. Závěr je v zájmu vyznění možná až moc násilný (opravdu by si to dotyčný nenechal vysvětlit? Vždyť ty praktiky tajné policie musel znát víc než dobře) ale jinak spokojenost. Opravdu se nechce věřit, že režisér, který se uvedl do československé kinematografie v 80. letech několika velmi kvalitními díly (např. Pěsti ve tmě), skončil u majora Maisnera a podobných pytlákovin. ()
Svižně natočený příběh, který se může odehrát za každého režimu. 1) Ve své době film lidé vnímali jako paralelu k dobovým poměrům. O tom svědčí i problémy, které měl při uvádění. 2) 37letý Jaroslav Soukup (námět, scénář, režie) se za film rozhodně nemusí stydět. Vynikající herci pak kvalitě snímku jen přidali, mezi nimi 51letý Radoslav Brzobohatý (Vinický, hlavní postava). ()
Po druhý v týdnu jsem málem dostal zástavu srdce, když jsem zjistil, kdo natočil tak dobrý český film. Ten člověk, který má na svědomí "Jak ukrást Dagmaru"? Ano, překvapení se prostě dějou. Skvělý scénář a skvělou dobou atmosféru má na triku Jaroslav Soukup. Samotné zápolení bezbranného Čecha proti rakouské mašinérii není až tak dobré jako např. Božská Ema, ale i tak potěší na srdci se podívat na dobrý český film, kde herci opravdu hrají. 70% ()
Galerie (10)
Zajímavosti (7)
- Režisér Soukup vzpomínal: „Záchvěv strachu s Radkem Brzobohatý a Štefanem Kvietikem byl o bachovském absolutismu, ale měl strašnou smůlu. Schvalování toho filmu bylo úmorné, protože pohlaváři tehdy prokoukli jistou paralelu s tehdejším režimem. Nakonec film schválili, ale pozdě. Měl se odehrávat v zimě, pošmourné ulice, sychravo, a on se dostal do výroby někdy v květnu a točilo se v létě, takže herci byli v těch největších vedrech navlečení v těžkých kostýmech. A i když je dneska dobře hodnocený, tehdy ten film neměl úspěch.“ (Ganglion)
- Pro lepší rozlišení postav byla Soňa Dvořáková v roli prostitutky nadabována Bohumilou Dolejšouvou. V roli Idy mluví hlasem svým. A Štefana Kvietika (Antoš), kvůli slovenskému akcentu, nadaboval Petr Haničinec. (funhouse)
- Film bol považovaný za protirežimový, doboví kritici ho ohodnotili negatívne. Bolo zakázané ho predávať resp. ponúkať do zahraničia, nemohol sa zúčastňovať festivalov ani byť uvedený v televízii a v domácej kinodistribúcii bol uvedený iba okrajovo. (dyfur)
Reklama