Záchvěv strachu

Svižně natočený příběh, který se může odehrát za každého režimu. 1) Ve své době film lidé vnímali jako paralelu k dobovým poměrům. O tom svědčí i problémy, které měl při uvádění. 2) 37letý Jaroslav Soukup (námět, scénář, režie) se za film rozhodně nemusí stydět. Vynikající herci pak kvalitě snímku jen přidali, mezi nimi 51letý Radoslav Brzobohatý (Vinický, hlavní postava). (17.08.2018)

Pribeh filmu nas zavede do Prahy roku 1857.Sem se po dlouholetem zalari vraci jeden z radikalnich ceskych vudcu revolucniho roku 1848 Frantisek Vinicky.Misto pomoci od starych souputniku a pratel se vsak setkava s vsudypritomnym strachem a obavou.Zeme je prospikovana proraskouskymi agenty a policii,ktera jim jde na ruku jak je jenom je mozno.Vinicky poznava ,ze v Praze uz pro nej neni misto , snazi se o nelegalni utek do Belehradu. Sehnani nepraveho pasu se ukazuje jako tvrdy orisek a nakonec se stava nasemu hrdinovi osudem.Pro ziskani pasu je nucen se pripojit ke skupine chystajici atentat na prosluleho generala Windisch-Grätze chystajiciho se na navstevu Prahy,ktera se ma uskutecnit pri prilezitosti slavnostniho postaveni sochy pro generala Radeckeho na Malostranskem namesti na Male strane.Velice dobre udelany film nam lici nelehkou dobu nasi zeme.Skvela je atmosfera stare Prahy. (25.06.2008)

Pro mne asi dvě překvapení. První, že Soukup zvládnul natočit dobře postavený psychologický film, navíc z doby, která není lidem dneska už moc známá. Druhé, že někoho komunisti nechali v roce 1983 natočit film o tom, jak funguje policejní stát, který o vás ví všechno a dokáže člověka i zničit, pokud se mu zachce. Brzobohatý v roli revolucionáře z roku 1848, co se vrací po osmi letech kriminálu, je víc než věrohodný. Co mi taky utkvělo, je opravdu překrásná Soňa Dvořáková v roli jeho bývalé partnerky. Povedené jsou i kostýmy a lokace Prahy před více než sto lety. Jinak si nemůžu odpustit jednu poznámku ke komentářům o bezvýchodnosti... Hlavní hrdina už musel vědět, jak svět za Bacha funguje a policajti mu hned po návratu říkali, že by měl podvratné činnosti proti Rakousku nechat a že se má týdně hlásit. No a co Vinický udělal? Začal se zase scházet se starou partou, na direkci nedocházel a ještě ke všemu začal plánovat tu věc. To se pak ale nemohl divit, že proti sobě znova celý ten aparát poštval. (13.01.2019)

Vydarená historická paralela k normalizačnému obdobiu, v ktorom bol film nakrútený. Ani sa nečudujem, že režimu dielo nevoňalo a aj keď z neho nespravili trezorový film, všemožne mu cestu k divákovi sťažovali. Historické filmy príliš neobľubujem, ale v tomto filme ide o myšlienku, o morálne postoje a nie o historické reálie, aj keď veľmi vierohodne zobrazené, nehrajú pritom dominantnú úlohu. Až je neuveriteľné, že režisér sa po nakrútení takéhoto filmu našiel v majorovi Maisnerovi. (08.04.2019)

Bezvýchodná situace. Případ Františka Vinického je symbolickým mementem pro všechny, kteří byli v různých historických obdobích politického i společenského útlaku postaveni před těžká osobní dilemata, útočící především na čest a svědomí člověka. Soukupův film si zachovává neoddiskutovatelné skvělé přednosti scénáře i režie. Patří mezi ně jistá kamera, až do detailů propracovaná výprava i stavby, jasně budované a pevně vedené hlavní postavy i hned celý trs skvělých hereckých výkonů (Brzobohatý, Kvietik, Němec, Besser, Geprtová, Kostka, Brabec, Sklenčka...), který rezultuje z tohoto souhrnu předností. Metoda soustředěného nátlaku je, zdá se, nejúčinnější zbraní totalitních mechanismů. V každé době a za všech okolností. (25.02.2017)