Sugarlandský expres

Nezralost a dětinskost od Stevena Spielberga zase trochu jinak. Musím nicméně poznamenat, že silniční minimalistické drama Duel mě od mladičkého Spielberga bavilo o poznání víc. Story á la Bonnie a Clyde v sociálním aranžmá překvapilo hlavně účastí Goldie Hawn, kterou diváci doposud znali zejména jako komediální herečku. Společně s manželem prchajícím z vězení tu bojuje za svého syna, kterého úřady postoupily k adopci. Ona, on a rukojmí policista tak se směšnou armádou policejních aut za zadkem cestují napříč Texasem. Milují je média i po okrajích silnic aplaudující obyvatelé bezejmenných městeček, stejně jako solidní kamera Vilmose Zsigmonda (Oscar za Blízká setkání třetího druhu). První Spielbergovy kroky byly v tomhle případě poměrně dějové plytké, stopáží dlouhé a ještě plné drobných škobrtnutí. (01.05.2013)

Na Spielbergově snímku jsou nejzajímavější postavy obou desperátů. Vždy ho zajímal dětský svět, nekomplikovanost a naivita dětské mysli. Často se ve svých filmech vracel do dětství a z jeho tvorby je cítit, že v hloubi duše zůstal romantickým klukem s touhou po dobrodružství. Manželský pár drobných kriminálníků se rozhodl na útěku z vězení "osvobodit" maličkého syna ve spárů pěstounů bez ohledu na mizivé šance svého podnikání. Oba hrdinové jsou doprovázeni kolonou policejních vozů a obklopeni ostřelovači, ve své nezralosti a dětinskosti ale nechápou bezvýchodnost své situace. Vůbec nic jim nedochází, sní svůj sen a prožívají mumraj kolem sebe jako zábavnou šou se spoustou diváků. Užívají si každičký moment, kdy jsou středem pozornosti médií. O poznání lepší je v té roli Goldie Hawn, které postavy zastydlých puberťaček vyloženě sedí. Její umíněnost, bezstarostnost a okouzlení hračkami kolem jsou odzbrojující. Režisér v rozporu s realitou kormidloval pointu snímku narozdíl od přízemní reality do méně vyhrocené podoby, přesto mu americké publikum to rozstřílené auto v závěru nejspíš neodpustilo. Snímek se pohybuje v žánru tragikomedie, nicméně tenhle raný Spielberg ještě nedosahuje té bravurnosti vyprávění, na jakou si později filmoví fanoušci zvykli. Celkový dojem: 60 %. (22.03.2013)

Po stopách Goldie Hawn tentokrát na začátek Spielbergovy cesty. Problémem u mě nebyl ani taky děsný dabing (už třetí v pořadí, proboha!) s Lucií Svobodovou a Bohdanem Tůmou, jako spíš, že tenhle film je děsná blbost. Utahaná road movie, kde je stejně už na začátku jasné, že se bude vzpomínat na Bonnie a Clyde. (15.09.2011)

Nemůžu si pomoc, ale to jak Steven umí pracovat se všemi žánry je neuvěřitelný. Vemte si že ať dělá scífko, horáč, zábavu nebo drama, tak ten film ve dokáže nechat hlubokou stopu i po mnoha letech a reprízách, čím jiným se dá poznat kvalita ?? Expres je brán jako ofiko debut velkého Spielberga, já osobně za jeho debut beru sice Duel, ale to je putna, podstaný je že i tady umí dokonala pracovat s vývojem příběhu. Neskutečný, kolikrát jsem v průběhu vyprávění měnil své sympatie k hlavním postavám, vlastně ke všem postavám. Absolutní hereckou jedničkou je tady pro mě Goldie v žádným jiným filmu už na mě nepůsobila tak charismaticky a emotivně jako tady, navíc v roce 1974 byla fakt super kočena, což jí zůstalo i celá 80.léta. Asi nejsympatičtější postava byl unesený policajt, mnohdy jsem sice jeho reakce nechápal, ale v jeho situaci jsem nikdy nebyl. Film nepostrádá na dramatu a napětí, především proto že jsem byl "donucen" si přát určitý typ konce, který mu však nepřijde přiliš pravděpodobný a právě tyhle hry s mejma pocitama se Stevenovi povedli na výbornou. (21.06.2011)

Jóóó, kdybych já měl stejný poprvý v posteli jako Štefan za kamerou... To bychom se možná viděli víckrát, viď? Výčet žánrů je sice dlouhej jako tejden před vejplatou, ten nejzásadnější ale chybí. Spielberg tu vytrousil patrně všechen humor, co dostal do režijního vínku, stál ovšem za to! Všechna ta absurdita a nadlehčenost nechává příběh dýchat svým vlastním životem, který se mi zatraceně líbil. Rozbor je prací pro odborníky s patentem, u mě dobrý, Stýve! (05.03.2013)