Režie:
Milan ŠteindlerScénář:
Halina PawlowskáKamera:
Jiří Krejčík ml.Hudba:
Petr UlrychHrají:
Ivana Chýlková, Franciszek Pieczka, Alena Vránová, Barbora Hrzánová, Dagmar Edwards, Tereza Brodská, Tomáš Hanák, Miroslav Etzler, Szidi Tobias (více)Obsahy(1)
Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (205)
"Dneska nikdo nepude domu! Když mám narozeniny, budeme pít až do rána!" Svérázný humor a náhled na demotivující život v totalitní společnosti pohledem nezdolatelného otce Vasila pobaví přesto, že k pobavení je v oné době vskutku málo. Další a další komické situace, vtipné hlášky ( Hanka byla kráva...a je kráva pořád) a výborná Ivana Chýlková, Bára Hrzánová..zkrátka tahle komedie se Šteindlerovi velmi povedla. ()
Netypická česká komedie se spoustou skvělých hlášek z pera Haliny Pawlovské, takže jestli máte rádi její humor povinnost vidět. Ivana Chýlková je sice na roli dospívající dívky už přeci jen trochu stará, ale jinak podává celkem slušný herecký výkon. Avšak největším kladem filmu je jednoznačně polský herec v roli Ivanina otce, jeho kreace je vskutku nezapomenutelná. "Nemáte hlad? Ve spíži je spousta paprikových klobás!" :-) ()
Šteindlerova ukrajinsko-česká sága so zvláštnou poetikou je v kategórii českej komédie ojedinelý exemplár. Podobné filmy sú skôr typické pre východnú alebo balkánsku kinematografiu. Skvelý poľský herec Frantiszek Pieczka ma prekvapil "dobrou češtinou" i citáciou ukrajinského dialektu. Etnografické prvky s kvalitnou dávkou českého humoru na tému "kádrových posudkov" zaraďujú tento snímok do extra kategórie. Táto trošku tragikomédia pravdepodobne nesadne každému divákovi. Pre mňa 95% ()
Ze 3 rovnou na 5*. Perfektní to věc. JDU DO ZANZIBARU!!! A teda ještě jsem zapomněl na jednu velkou, hodně velkou chybu, z tohoto filmu. Jelikož se děj odehrává v 70.letech, nemůže tam hrát z magnetofonu Pražský výběr. Teda určitě ne flák z legendárního alba Straka v hrsti, to totiž vzniklo až koncem let 80., do té doby se Kocáb ne a ne odprostit od té jeho prapodivné jazzové vize (díky Michale Pavlíčku, žes mu otevřel oči :-) ) ()
"Kam jdeš ??" - "Do Zanzibaru.." ;) Poetická cesta plná trapnosti do hlubin Halininy duše.. Tady se ještě Banánový rybičky V žitě nepásly.. Další důkaz, že Sklepmistr Šteindler, než se zaprodal, čemu se zprvu vysmíval, filmy opravdu točit uměl.. Navzdory Halině Pawlovské, nemluvím o scénáři, ale zejména o její knize, kterou nelze nazvat jinak než šmírou.. Kdyby psala scénář a onu antinovelu s nějakou logickou či profesně důstojnou posloupností, pak by tenhle biják platil za adaptaci vskutku inspirativní.. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (15)
- Rodina Hakunděkových (Ivana Chýlková, Franciszek Pieczka, Alena Vránová) bydlí na adrese Řeznická 1486/5 na Novém Městě v Praze. (sator)
- Podivín (Radomil Uhlíř) má maďarský kazetový magnetofon BRG MK27 vyráběný v roce 1980. (sator)
- Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
Reklama