Režie:
Lubomír HlavsaScénář:
Martin FahrnerKamera:
Pavel KoppHrají:
Alois Švehlík, David Švehlík, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Jenovéfa Boková, Marika Šoposká, Kristýna Janáčková, Milena Steinmasslová, Luboš Veselý (více)Obsahy(1)
Dokudrama Jako letní sníh mapuje životní příběh Jana Amose Komenského, který se stal kvůli svým přesvědčením a názorům patrně nejznámějším českým vyhnancem. Většinu života strávil mimo svou vlast, ale přesto svými jedinečnými myšlenkami, které zaznamenal v téměř 200 knihách a spisů, zásadně předběhl svoji dobu a ovlivnil celý svět. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy také v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem „škola hrou“. Příběh Komenského rámuje jeho rozhovor s malířem Rembrandtem, který kreslil jeho podobiznu. Na základě jejich rozhovoru se před námi odvíjejí jednotlivé epizody Komenského života. Ukazují, že Komenský byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, člověka láskyplného, sužovaného osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta. Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem "Labyrint světa a ráj srdce". Režie filmu se ujal Lubomír Hlavsa, známý filmem Poslední útěk Jeronýma Pražského, anebo Jan Hus: Cesta bez návratu. Film vznikl v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (77)
Bezpochyby záslužný veřejnoprávní počin, osobně však odcházím nezasažen (nepohnut; to však může být zapříčiněno i tím, že jsem se s dílem a osobností J. A. Komenského seznamoval už i jinde), po celou dobu sledování jsem si připadal, jako bych byl znovu se školou v kině, jako celek (od nízkorozpočtové výpravy přes standardní herectví, jak otce a syna Švehlíků, tak Igora Bareše, po konvenční – pokusy o slow motion jsem radši zapomněl - stylové prostředky) to vyznívá poněkud didakticky, vlastně hrozně neživotně. Škoda. Ale zase musím pochválit protnutí životních cest Komenského a Rembrandta van Rijna (a že to nakonec bylo i hodně o tom „hlavně se neposrat“, resp. že to má i svou jednotící linku: pády a vzedmutí, pády a vzedmutí), onen rámec, do něhož bylo představování Komenského umístěno, to byl chytrý (po hříchu jediný vskutku tvůrčí) tah. 60 % ()
Dokudráma o veľkom mysliteľovi, o otcovi moderného školstva. To, že to je dokudráma nám naznačuje, že exteriéry, akcia, herci a tak budú poskromnjšie. Ale mne to vôbec nevadilo, rozhovory Komenského a Rembranta boli moc pekne zvládnuté, herci mi prišli príjemní a celkovo sa to oplatilo vidieť z takého toho dejepisného uhľu pohľadu. Ťažký život v nesmierne ťažkej dobe po husitských vojnách a úpadku českej šlachty a moci. ()
Na televizní tvorbu velmi zdařilý životopis. Řekl bych až nadstandardní, když vezeme, že zabírá celou šíří Komenského života. K tomu Švehlíkové v hlavní roli, i když Aloisi to sedí líp mi přijde. Jen ten jeho vzhled připomíná mírně ostříhaného Gandalfa. A za mě ještě jedno velké plus, že je tu Pavel Rímský. ()
Za mě pouze 3 hvězdy. Film měl být spíše dokumentem s průvodcem a pozvanými historiky, kde by hrané pasáže sloužily jako ilustrující materiál. Jako jo, historie se snímek docela drží, ale snaží se o dramatizaci, která prostě fungovat nemůže. Skáče se z místa na místo a veškeré motivace nepůsobí příliš uvěřitelně. Zkrátka scénář trpí tím, že se do dialogů snaží vecpat veškerá možná témata. Tím jsou ovlivněny i herecké výkony, které logicky nemohou být uspokojivé, i když tu jsou přítomna slovutná jména. To ale neplatí o A. Švehlíkovi a I. Barešovi, jejichž interakce fungovaly výborně. Zároveň tím chválím, že byla použita myšlenka s portrétem. Za to velký plus. A ještě poslední věc. Jasně, Komenský byl biskupem a zároveň produktem svojí doby, nicméně - a to prosím nechci, aby z něj byl vytvořen raně novověký Carl Sagan - působil celý film - a zvlášť závěr - jako pomyslná náboženská agitka. K tomu je zde přítomno docela dost patosu. Na druhou stranu tu mohly být trochu více rozvedeny Komenského pedagogické myšlenky. ()
Nízkorozpočtová rozhlasová hra doplněná kolorovanými obrázky a komparzem v dobových kostýmech. Stále si myslím, že u historického filmu jsou podstatnější věci než přeříkat fakta, jakoby je někdo četl z učebnice nebo ze slovníku. Zvolený způsob převyprávění s častými flashbacky nepovažuji za šťastnou volbu. Velkému plátnu svědčí obrazy, myslím tím skutečné obrazy, které berou dech a mluví samy za sebe. Zde je velmi patrné, že Lubomír Hlavsa je především dokumentarista, hraný film je pro něj nezvládnutá disciplína. Snaha se cení, to ano, ale o průlom se současné české kinematografie to opravdu není. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (3)
- Historicky není prokázáno, že by se Rembrandt s Komenským setkal nebo ho portrétoval. Obraz, který je vidět ve filmu opravdu namaloval Rembrandt a jmenuje se „Portrét starého muže“ nebo „Portrét rabína“. Podle znalců byl namalován v roce 1664 nebo 1665 a z největší pravděpodobností opravdu znázorňuje Komenského. (xisp)
- Asi nejznámější portrét Komenského namaloval v roce 1641 Rembrandtův žák Jürgen Ovens. Tento portrét je vystaven v muzeu J. A. Komenského v Naardenu. (xisp)
- Natáčení probíhalo na hradě Sovinec a Buchlov. Větrný mlýn se nachází v Rymicích. (SONY_)
Reklama