Jako letní sníh

Na televizní tvorbu velmi zdařilý životopis. Řekl bych až nadstandardní, když vezeme, že zabírá celou šíří Komenského života. K tomu Švehlíkové v hlavní roli, i když Aloisi to sedí líp mi přijde. Jen ten jeho vzhled připomíná mírně ostříhaného Gandalfa. A za mě ještě jedno velké plus, že je tu Pavel Rímský. (17.01.2021)

Takže Komenský nebyl jen ten starý pán, který visí v každé škole, ale také byl překvapivě mladý. To je hlavní klad tohoto filmu a pak taky pěkná výprava. Osobně mě iritovalo, že se tu kopíruje mustr z Mattoniho - pánové Švehlíkové znovu jako mladší a starší verze stejné postavy, ta starší znovu vypráví o svém životě. Jako bych se dívala na Mattoniho v paruce. (05.01.2021)

Jsem naprosto nadšená. Konečně se někdo chopil látky o našem Učiteli národů. Zjistila jsem kolik jsem toho zapomněla, ale je to taky dáno tím, že se o Komeniovi vlastně vůbec nemluví, nepíše, nenatáčí. O Janu Husovi či Karlu IV. toho víme tolik a přitom J.A.Komenský ovlivnil celou Evropu možná daleko víc. Sqělí Švehlíci a Igor Bareš jako Rembrandt. Tohle by měli povinně pouštět na školách. Mě to vyloženě dojalo. Za mě 100% (04.01.2021)

Není zvykem, abych se setkával s dokudramatem, navíc na České televizi. O to zajímavější byl tento film, jehož pravidla dokumentu, ale i televizního dramatu, jsem chvíli zpracovával. Odpovědí Vám ale bude mnoho zajímavých informací, krásné herecké výkony a perfektně vybroušené dialogy, které je radost poslouchat od začátku do konce. Navíc musím říct, že táta a syn Švehlíkovi pro roli Jana Ámose Komenského staršího a mladšího, byla naprosto perfektní volba. Stejně tak, jako odvyprávění života Komenského v podobě setkání Jana Ámose s Rembrandtem, které je teoretické, ale o to zajímavěji jejich diskuze zní. Igor Bareš a Alois Švehlík naprosto excelovali a musím říct, že jsem si některé scény po shlédnutí musel pustit ještě jednou. Jestli je nějaké doku-drama vzorové, tak pak je to tento kousek s názvem Jako letní sníh. Ten závěr, ten mi stále rezonuje v mysli. Krásná práce a já děkuji za sesumírování života Jana Ámose Komenského. Doufám, že takové příběhy budou pouštět učitelky dějepisu na základkách současnosti, co bych za podobné příběhy tenkrát dal... (07.01.2021)

Bezpochyby záslužný veřejnoprávní počin, osobně však odcházím nezasažen (nepohnut; to však může být zapříčiněno i tím, že jsem se s dílem a osobností J. A. Komenského seznamoval už i jinde), po celou dobu sledování jsem si připadal, jako bych byl znovu se školou v kině, jako celek (od nízkorozpočtové výpravy přes standardní herectví, jak otce a syna Švehlíků, tak Igora Bareše, po konvenční – pokusy o slow motion jsem radši zapomněl - stylové prostředky) to vyznívá poněkud didakticky, vlastně hrozně neživotně. Škoda. Ale zase musím pochválit protnutí životních cest Komenského a Rembrandta van Rijna (a že to nakonec bylo i hodně o tom „hlavně se neposrat“, resp. že to má i svou jednotící linku: pády a vzedmutí, pády a vzedmutí), onen rámec, do něhož bylo představování Komenského umístěno, to byl chytrý (po hříchu jediný vskutku tvůrčí) tah. 60 % (11.10.2022)