Nevěsta

Žádný rozpačitý debut, ale poměrně zdařilé a osobité dílo oživující poetiku surrealismu. Jako celek sice film nikam uspokojivě nesměřuje a osud naivní hlavní postavy nechává spíše chladným, ale některé scény jsou skutečně lahůdkové - v hlavě určitě utkví rekapitulace českých filmových nahotinek zarámovaná luxusní koupelí s jemnými lesbickými náznaky a hravým oslovováním diváka a především mrazivě-tklivá, výsostně surrealistická etuda Jiřího Dvořáka v jeho království panenek, která má velmi bolestnou dohru. I úvodní hyperautentický dialog v drubežárně na téma svatby v nejlepších novovlnných tradicích velmi dobře naladí na následující dění. Film nápady rozhodně nešetří, i dialogy jsou díky Jiřímu Suchému hravé a výmluvné, ale nakonec nevznikne víc než barvité leporelo. Estetikou a poetikou film neustále kolísá různými směry, nevytváří jednotný stylistický účinek a už vůbec ne přesně zaměřenou výpověď. I tak nesmírně zajímavá položka naší kinematografie, která má daleko k na světlo omylem vynesené vykopávce. (29.03.2013)

"Vona chiromantie je úžasná věc." Marta Jančurová ve své první filmové roli o putování za osudem věštěným z ruky. Hraje mladičkou Zdenu, holku, která si nechá nabulíkovat cokoliv, ale věří, že na těch čárách v dlani přece jen něco musí být .. takže je potřeba otevřít dveře do neznáma a jít hledat toho pravého, což ji leckdy zavede do absurdních situací, ze kterých ji zachraňuje prosté kdo uteče vyhraje. Tahle Suchého černobílá forma vyprávění, trochu surrealistická, poetická a bez odpovědí, filmu sluší a je až škoda, že mezi fandy pohyblivých obrázků je Nevěsta opomenutá .. (27.01.2014)

Film, který svým syrovým začátkem evokuje atmosféru filmů Formanových, aby se pak zlomil do fantaskního příběhu, kde lze cítit vliv Švankmajerův a který připomene souběžně vznikající Valérii a týden divů. Zde je jistě společným jmenovatelem surreálná poetika Vítězslava Nezvala. Ten film ještě hodně voní hravostí a erotismen šedesátých let, jen ten smutný a deziluzivní konec jako by byl již poznamenán nastupující normalizací. (09.11.2014)

"Bude to taková báseň o holce, co kdyby nenaletěla podvodníkovi, tak nepozná život." Příjemné překvapení, protože Suchého obzvlášt divadelně příliš nemusím. Pro někoho možná filmová šedesátá léta (a jejich dozvuky) představují naprostý úlet v dějinách kinematografie, alespoň zde na csfd se v komentářích sem tam někdo podobně vyjadřuje, pro mě to ovšem je jedno z mála období, kdy film měl svou tvář. (04.10.2010)

Hlavně, že v obsahu je 23. října a ve filmu říkají 3. listopadu a obrovská náhoda je, že jsem si ten film pustil 3. listopadu a dokoukal ho na tříkrát 5 týho, protože občas to byla nuda, ale film je zajmavý z určitýho pohledu. A na konci Vančurová ukáže kozičky. Takže, kdyby se někdo nudil a chtěl to vypnout tak na konci je aspoň to. (05.11.2014)