Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Miloslav ŠpálaHudba:
Jan KlusákHrají:
Petr ČepekVOD (1)
Obsahy(1)
Klasická horrorová povídka E.A.Poea, zpracovaná technikou animovaného reálu. Příběh prokletého šlechtického domu, který se propadne do bažin, aby navždy smyl provinění rodu, který jej obýval. Jediným aktérem Zániku domu Usherů (1980) je baladický patos jeho osudové atmosféry. Film nerekonstruuje chmurný příběh, ale vyjadřuje pocity dramat, které prožívá přítel-svědek z Poeovy novely. Je to prostor, čas, hmota, je to zdivo, bahno - to vše sugestivně předznamenává zánik Usherova rodu. (Česká televize)
(více)Recenze (89)
Švankmajerova adaptace Zániku domu Usherů připomíná spíše experimentální videoprojekci než krátký film. Petr Čepek deklamujícím hlasem předčítá text ze stejnojmenné povídky Edgara Allana Poa a do toho se objevují různé animované výjevy. Otisky koňských podkov nebo "prchající" nábytek patří k nejlepším. Je to "něco jiného", ale zase nic tak geniálního. ()
Jan Švankmajer pojal slavnou povídku klasika hororové prózy E. A. Poea po svém jako vysoce stylizovanou animovanou hříčku bez živých osob. Na začátku filmu se objevuje velký ponurý dům a pak už se kamera noří do labyrintu chodeb a místností, kde se pohybuje rakev, a atmosféru rozkladu lidského sídla vyjadřuje pohyb hmoty, chátrání zdiva, pohled na močál a v neposlední řadě výtvarné ladění do tmavých odstínů šedi a hnědi. Vše doprovází komentář Petra Čepka. Je to výrazně pociťový film s baladickou atmosférou. Celkový dojem: 90 %. ()
Největší podíl na temné atmosféře zde samozřejmě má skvěle napsaná povídka E.A Poea, bez níž by Švankmajerovy hroudy hlíny, třepetající se závěsy, záběry na stropy a puklé stěny byly jen sledem obrazů postrádající smysl. V tomto případě to jako celek docela funguje, nicméně příště dám raději přednost knize a své fantazii... ()
Hororová předloha Edgara Allana Poea skvěle zpracovaná nejlepším českým režisérem. Obrazy navozující pocity, jaké může mít snad jen hlavní hrdina povídky, jejíž úryvky výborným hlasem v pozadí čte jeden z nejlepších českých herců Petr Čepek. Víc snad ani není možné dodat, koneckonců jde o surrealismus a k tomu se nedá moc co mluvit, ten se musí prožívat... ()
Americký spisovateľ Edgar Allan Poe napísal v roku 1839 poviedku "The Fall of the House of Usher". Je považovaná za klasické dielo v oblasti horrorovej literatúry. Čo môžem potvrdiť. Viac krát som ju už prečítal. V roku 1980 sa pražský žid Jan Švankmajer rozhodol, že ju sfilmuje. Tým svojim typickým, dekadentným, nechutným spôsobom natočil krátkometrážny film, čo s Poeho geniálnou literárnou predlohou nemá vlastne takmer nič spoločné. Obrezaný umelec Švankmajer zasa len predviedol tie svoje nudné psychedelické fantasmagórie. ** ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (6)
- Hudbu k filmu vytvořil Jan Klusák, který se Švankmajerem spolupracoval i na filmu Možnosti dialogu (1982). Nejvíce však Klusáka proslavila a do povědomí diváků vstoupila úvodní znělka k Dietlovu seriálu Nemocnice na kraji města. (Zuzanyje)
- Švankmajer záměrně ve filmu nepoužil živého herce. Bál se, že by nebyl schopen nalézt adekvátního představitele Ushera s tak strhanou tváří, v níž by se zračilo počínající šílenství. Proto se rozhodl animovat pouze předměty a zachycovat jen prostředí, které lépe vyjádřilo atmosféru Poeovy povídky i Usherova šílenství. (Zuzanyje)
- Ceny: Hlavní cena Zlatý drak - Cena FICC - Krakov 1982. Zvláštní uznání divácké poroty - Porto 1982 (Zdroj: Česká televize)
Reklama