Maléna

Príbeh mladého chlapca zamilovaného do ženy, ktorej jediný problém je v tom že je krásna, odohrávajúci sa počas druhej svetovej vojny vo fašitickom Taliansku, v neveľkom tradične nábožesky založenom Sicillskom mestečku. Potrytectvo, puritástvo, závisť v ženských očiach, nenásytné mužské pohľady a všadeprítomné klebety, ktoré Malene znepríjemňujú smutný život vdovy a na druhej strane chlapec krorý by zniesol modré z neba, dospievajúci, s cholerickým otcom, neporozumený, túžiaci po nedosiahnuteľnom a snažiaci sa pomstiť každu krivdu na žene z jeho snov a predstáv. Plné nenásilných emócii a sršiace čistou filmárčinou + citlivá Tornatoreho réžia, tradične výborná Morriconeho hudba a pre mňa veľké prekvapenie. Vrelo doporučujem. (14.06.2005)

Nevím proč to nemá v žánru i komedii, protože tou to většinu filmu je. Koukat se jak kluk v začínající pubertě objeví kouzlo nejkrásnější ženské v městečku, kde žije, je totiž velmi vtipné a zvlášť, když dojde na nějaké ty filmové představy, protože krom jiného tak Renato taky chodí dost do kina :). Vůbec celé se to točí hodně kolem klukovských představ a poznávání nového života v pubertě včetně spousty pátrání nad do té doby nevysvětlenými věcmi a okukování ženských, teda konkrétně spíš jenom Maleny :). Ono je to celé takové klučičí a přitom tou nejvíc hlavní postavou filmu je stejně tak Malena jako Renato, protože je to především její příběh, kterého je Renato vypravěčem z pohledu kluka, co se do ní zamiloval. A stejně tak je ten námět klučičí jako holčičí, protože je o všech klučičích představách a snech, ale zároveň je o ženě, která je dostatečně sebevědomá a ví jak se chovat v jakékoli situaci a vůbec i v takových různých nepřímých nebo nedořečených náznacích předvádí takové ty "učebnicové" ženské rysy v chování nebo jak to popsat :). Tohle spojení je úplně nejsnadněji kouknutelné v těch scénách, kdy Malena jde po městečku a jen její přítomnost zastavuje celý provoz v ulicích :). A o to tvrdší nakonec je závěr filmu, protože každý čeká, že když je to příběh z Itálie za války, tak jednou musí válka skončit a ten přelom bývá často ta nejhorší etapa války, a tady to přijde docela hustě. Každopádně nemohli pro tu roli vybrat nikoho lepšího než Monicu Bellucci protože je úžasná :) a předvádí všechno to čím měla Malena být a jde jí to navíc úplně přirozeně. (28.07.2011)

Už od malička som neznášal, keď krásne ženy vo filmoch trpeli a nemohli si nijako pomôcť. A ja som iba sedel pred telkou a tiež som nič nezmohol. Maléna je však elegantne natočená dráma od skúseného filmára s peknou atmosférou druhovojnového Talianska a záverom, ktorý svojim spôsobom prináša divákovi ako mne určité zadosťučinenie. (18.12.2013)

Zpočátku mě to nebavilo a měl jsem k tomu filmu spoustu výhrad. Přišlo mi kupříkladu nepravděpodobné, aby Renato žil s Malènou ve stejném městě - v němž budila takový povyk! - a poprvé se o ní dozvěděl, resp. ji spatřil, teprve ve svých 13 letech (při detailnější úvaze si to ale samozřejmě představit lze). Ani samotná postava Malèny mě zpočátku příliš nezaujala - přišlo mi, že je psychologicky plochá (v podstatě jediné, co o ní člověk zpočátku ví, je to, že je krásná, což je na titulní postavu trochu málo - a mnohem zajímavější postavou mi přišel Renato, který je hlavním aktérem i vypravěčem současně (teprve v závěru se odhalí, že celý příběh je vyprávěn retrospektivně z pozice starce, který vzpomíná na své mládí). Postupně - jak je postava Malèny víc a víc přibližována (přičemž její charakteristika je v převažující míře realizována prostřednictvím jejího chování - Malèniných replik je v celém filmu velice poskrovnu), mě však ten film začal víc a víc vtahovat do sebe, a ke konci jsem jím byl už zcela ohromen - a sice v momentě, kdy je Malèna vystavena lynči. K samotné Monice Bellucci zde budiž napsáno, že její úchvatný zjev zde byl zachycen pravděpodobně na svém samém vrcholu v jejích tehdejších 36 letech - a každý záběr na ni doslova bere dech, tak moc překrásná žena to je. V těch dobových kostýmech jí to navíc mimořádně sluší, a když si k tomu člověk připočte, že se zde i několikrát odhalí, vychází z toho velice výjimečný filmový zážitek, který se rovná malému zázraku. Rozdýchávat to, čeho jsem byl v tomto filmu svědkem, budu ještě dlouho. Film byl navíc natočen v úžasných lokacích, obsahuje spoustu humorných situací, je podbarven krásnou hudbou Ennia Morriconeho, celé je to nasnímáno mistrnou kamerou - a hlavní postava Renato je obrovský sympaťák, ve kterém jsem si našel hodně ze sebe a poznal se v něm (pro mě osobně navíc není bez zajímavosti, že jeho herecký představitel je starý stejně jako já, což mi ho opět přibližuje). Nádherný film, v jehož závěru jsem stíral slzy dojetí. Za sebe nemám problém napsat - bezprostředně po doběhnutí závěrečných titulků, kdy jsem ještě celý pohnutý dojetím a okouzlený Monikou Bellucci - že toto byl jeden z mých nejhezčích filmových zážitků, a že Monica Bellucci je zde asi nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděl - je absolutně bezchybná. (11.11.2017)

Prioritou filmu není samotná Monica Bellucci (ta je spíše jakou si ozdobou), ale vystihují atmosféra italského venkovského městečka. Vše začíná už od delikátních postav samotných obyvatel, kdy se pravidelná mužská euforie (způsobená kolem procházející Malenou), kompenzuje s ženskými ostrými pohledy a jedovatými proslovy. "Krátkozrakost" obyvatel je tak typická a v daném tématu tolik zapadající do příběhu, že takřka tvoří hlavní základnu děje. Vrchol filmu, ale krom režie Guiseppe Tornatore tvoří skvělí Guiseppe Sulfaro v roli Renata a pro mě nezapomenutelný Luciano Federico v roli Renátova otce. Tito dva skvělí herci ruku v ruce se sicilskou atmosférou dávají filmu pravý jižanský nádech a vytvářejí tak z Maleny velice dobrou italskou pochutinu. (23.09.2004)