Kytice

Ať si kdo chce co chce říká, formální stránka filmu na mě působí dokonalým dojmem. Barevná opulentnost některých balad sice balancuje na hranici kýče, nicméně přes hranici dobrého vkusu nepřepadne. Kameraman se prostě vyznamenal. A které balady mám nejraději? Vesměs stejně jako ostatní: Svatební košile a Zlatý kolovrat. Nebýt "zapomenutelnosti" některých dalších balad (třeba Mateřídouška působila velmi zbytečným dojmem), nerozpakoval bych se dát plné hodnocení. (03.09.2008)

Maximálně výtvarně pojaté dílo. V původní Erbenově verzi jsou jistě nejsilnější prastaré, až archetypické morálně-biologické pravdy, z nichž ani přes nejzarputilejší snahu navypreparujeme ani náznak moralismu. Toto morálně-etické veledílo je dokonale doplňováno vybroušenými výrazovými prostředky, včetně zvukomalby a hláskové instrumentace. Ve filmové verzi naproti tomu zůstala pouze stránka výrazová a údajně hlubší zakompované prvky nedokážeme při nejlepší vůli uchopit. Nakonec - nikdo by je tam asi nečekal a ani necpal. (29.09.2004)

Sám Brabec mluví o obrazovém kýči a přesně taková jeho Kytice je. Vizuálně samolibá, nekompromisní, uhlazená, prvoplánovitá a KÝČVITÁ.A tak se mi i líbí. Těžko říct, co by s takovouhle látkou udělal třeba Terry Gilliam, nebo zůstaneme-li v našich končinách Vávra nebo Vláčil, ale Brabcovo zpracování mi nevadí. Ač bych si pro Kytici představoval kapku syrovější a bizarnější kabát, kouká se na to hezky. Svatební košile je ideální! (04.05.2007)

Převést do filmového děje báseň - byť epickou - je těžké. Pojednat tak celou nikoliv útlou sbírku je ještě obtížnější. Zvládnout své předsevzetí tak, aby oslovilo i jiné a vnuklo jim pocit, že čas, který tomuto nekomerčnímu filmu věnovali, nebyl zmarněn, to už přesahuje tvůrcovo nejsmělejší očekávání. Osobitá kamera, zvláštní typ prostředí dokonale dotvářející prostředí té které básně, stroze sevřená, avšak nezkreslující autorova adaptace básnických textů, to všechno jsou baterky, to všechno se nabízí potenciálním divákům. Přes určitou rozkolísanost ztvárnění některých básní se jedná o film hutný a divácky vděčný. V kontextu devadesátých let jde určitě o dílo, které je víc než vycpávka na jeden večer. Je to tak trochu také STŘÍBRNÝ VÍTR, v němž pohádka nic nepředstírá a skutečnost o to více nabízí. Precizností svého provedení i promyšleností záběrů a kreseb se obrozenskou KYTICI podařilo přiblížit i mladším divákům. Za unikátní lze označit vodní scény VODNÍKA. Přízračný svět erbenovských balad ožívá, český horor kořenící v slovanském dávnověku máme náhle před pčima. Jinak řečeno: Zážitek, který se jim naskýtá, stojí za to. (05.11.2007)

Těšil jsem se strašně moc až shlédnu tyhle zfilmované balady z Erbenovy Kytice. Těšil jsem se zřejmě až moc neboť mé očekávání bylo obrovské a proto jsem ve výsledku spíše zklamán. Některé balady obvzláště Vodník a Polednice jsou povedené, ale takový Štědrý večer či Dceřina kletba jsou opravdu hodně nepovedené. Za pochvalu určitě stojí Brabcova kamera oceněná Českým lvem a také hudba, která dostala stejné ocenění. Z herců mě zaujal hlavně Bolek Polívka coby Polednice a Aňa Geislerová. Ve výsledku mi to vychází na průměrné tři hvězdičky. Jsem moc zvědavý jak se F. A. Brabec vyřádí na Máchově Máji, který má už za pár měsíců premiéru..... (29.04.2008)