Poklad hraběte Chamaré

Jakozto nekdo kdo necetl Jiraskovu predlohu a tudiz neznal pribeh hrabete Chamare jsem velice spokojen s Troskovou verzi.Z detstvi si pamatuji dve casti filmu ,prvni jak nahate zeny a muzi jsou hazeni zivi do jam a tam spalovani ze jejich snahy vylezti ven a scenu zaverecneho zatopeni dolu podzemni vodou.Tato scena se mi i nyni zda velice zdarile provedena.Film provazi skvela atmosfera od zacatku do konce.Sluzebna ,ktera nemuze skoro dychat a stale kasle a presto tlaci vozik s hrabenkou a posluhuje - neco takoveho jsem snad jeste v ceskem filmu nevidel.Bravo.Chvilkami bych tento film nazval mladsim bratrem Kladiva na carodejnice. (10.04.2008)

Nemám rád takovou tu podivnou kameru z 80. let s přeexponovanými okny, nemám rád Blanku Bohdanovou, ale přesto jsem se na to dokázal dívat. A to hlavně kvůli Eduardu Cupákovi a té "sympatické" paní mamince. Atmosféra podle mě moc dobře navozená není, ty pseudoumělecké záběry jsou nefunkční a vedlejší herci marní. Mnohem větší funkčností disponuje scénář, takže ve výsledku zajímavý zážitek, ale znovu se na to dívat rozhodně nechci... (06.10.2016)

Dnes již dávno zapomenutý a jediný doklad uměleckého embrya režiséra Zdeňka Trošky. A je to škoda, protože Poklad hraběte Chamaré je fantastický film, temný, hororový, skličující, nádherně modelující zlo v jeho nejrůznějších podobách. Bohužel ďábel později posedl i pana režiséra a ten nic podobného už nikdy nenatočil (a nenatočí). (02.03.2010)

Zdeňku, Zdeňku, Zdeňku! Proč? Proč se navykašleš na všechny ty vřískající báby a nenatočíš opět něco tak silnýho a atmosférickýho, jako je tohle? Protože za tenhle film Ti tleskám. Kamera a střih surrealistické, místy až expresionistické. Některé záběry (především úvodní snová sekvence a pak běhy lesem) až nápadně připomínají Juraje Herze (Panna a netvor). Silný příběh v komornějším prostředí podpořen špičkovými herci. O Cupákově umění jsem nikdy nepochyboval. Pavel Pípal též velmi osobitý, ale nejvíc mě překvapila Blanka Bohdanová. Ne, že by byla špatná herečka, ale mám ji vštípenou jako nepříjemnou starou bábu, znepříjemňující život všem okolo (My všichni školou povinní). A tady předvádí herecký koncert v naprosto odlišných polohách. Zkrátka vynikající záležitost, byť občas lehounce nepřehledná a s nepříliš charismatickým Hanákem. Doufám jen, že moje vnímání filmu neovlivnily ty 4 skleničky whiskey. :-) (01.10.2017)

Prvních pět minut je hotová apokalypsa, která se odehrává ve snu hraběnky Chamaré (Blanka Bohdanová). Poté se začne rozvíjet pochmurný příběh z konce 18. století, kdy katoličtí křesťané v čele s abbém (Eduard Cupák) nechtějí přijmout žádné reformy než na co jsou zvyklí a luterány s jejich přesvědčením by nejradši upálili. I přes již vydaný Toleranční patent Josefem II. z konce roku 1781. Příběh je chvílemi docela zmatený, ale to mu neubírá na oné pochmurnosti a temnosti, která je ve filmu pevně zakořeněna. Takový nadějný režisér byl Zdeněk Troška, že je k nevíře, co točí v současnosti za bahno. Tohle je totiž dílo v československé kinematografii zcela ojedinělé. Už jen kvůli úvodní scéně, která nemá v našem filmu podobné zastoupení a také nápaditá kamera Jaroslava Brabce nebo hudba Harryho Macourka hrají velký prim. (26.11.2018)