Slunce, seno, erotika

Znatelný pokles v kvalitě oproti předchozím dílům. Nepříliš nápadité gagy střídají gagy nápadité a prostinké. Herci nebyli už tak zábavní. Troškova režie se spíše zmůže jen na vulgarismy, které ale ještě obstojně fungují, a občas vyzdvihují nedostatky, v již tak plytkém scénáři. Jednoznačně nejslabší díl z celé série, ale zase na druhou stranu, je neodvážnější z pohledu post revoluční nahoty, a i nějaká ta originalita by se našla. Mé hodnocení: 60% (21.02.2009)

Filmy (a obzvláště komedie) reflektující nástup kapitalismu do českých luhů a hájů nemám moc rád, tahle má alespoň místy dost dobrej humor a spoustu stále používaných hlášek. Má nejoblíbenější: "Jestli mi ho dáš do huby, tak už ti v životě nedám pusu". V poslední třetině už jde film trošku strměji do kopru a závěrečný proslov Růžičkové (opravdu šlo jen o bazén na zahradě, tři auta před garáží a telefon zavedenej do maštale? To mi moc revoluční teda nepřipadá. A o dvacet let to zní hodně nechutně) a hlavně ta závěrečná píseň jsou doslova tragické. (17.04.2009)

"Toho bohdá nebude, aby český jezeďák od stolu utíkal." Jídlo je samozřejmě důležité, ale tady se řeší ještě závažnější problém - nudistická pláž v Hošticích. Já tedy nemám absolutně nic proti erotice, nicméně nazí tlustokožci mi kazí chuť na jídlo i sex, takže musím konstatovat, že raději sníst mísu jahod nebo i dostat pár facek než tuto erotiku. Bohužel nejsem majitelem aprobace na to, abych hodnotil, zda se tato nahatá cesta do Evropy vydařila či nevydařila, ale přesto mě mrzí, že jsem se na ni vůbec vydal. (14.07.2016)

Troška točil hodnejm srdíčkatejm lidičkám svou typickou buranskou řachandu pro nevinné zasmání, a nějak mu z toho nechtěně vylezla generační výpověď o všeurčujícím českém komplexu méněcennosti, která éru svého vzniku zachycuje s podobnou kousavou přesností jako Chytilové Dědictví. Omylem geniální. Se děsím, jakou neplánovanou satiru za deset let vykoukám z Babovřesků. (30.12.2021)

Jednoznačně nejslabší díl celé trilogie. Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť, ale s přibývajícími stále hloupějšími novými českými komediemi jsem si uvědomil, že až tak špatný díl to není. Kdo spal u moře, ví, jak pravdivá slova jsou: Ty cikády řvou jako krávy! A živelné zájezdy Čechů do Itálie vypadaly přesně tak, jak ukázal Troška. Mnozí už na to ale neradi vzpomínají. Ještě více mě při dalších sledováních zaujala jakási ironická nostalgie. Když Matoušková řekne: Zlatý komunisti, ty po mně nikdá nic nechtěli, a kdyby mně to na hlavu spadnout mělo, bylo jim to jedno...., jednoho až zamrazí. A s časovým odstupem, kdy retro je v módě, v TV drhnou normalizační seriály a archivní věci v hlavním vysílacím čase - Chalupáři počínaje a ...když nám pánbůh archiv dal konče, pak je to mrazení dvojnásobné. Stejně jako úvahy - ale jakýpak soudruzi, co sme si to sme si...a my vám to nevzali, ale oni.... A snaha být světoví není v tom, že začneme pracovat, ale že vše zakonzervujeme a uděláme z toho věčný skanzen. V určitých momentech tak přechází zdánlivý humor v břitkou satiru naší společnosti. Zatímco někdo se pošklíbne nad parodií Lenina, jiný si uvědomí, že komunisti jsou stálou součástí naší společnosti, kterou prosákli odshora dolů a nazpět.... (05.08.2010)