Pětka s hvězdičkou

Povedený klukovský film. Příběh s velkou lehkostí a nadhledem. Není to nic křečovitého, jako bývá u podobných filmů obvyklé. Jen mohli zůstat u těch klukovských příběhů a dětských lásek. Každé zaběhnutí do světa dospělých totiž ruší jinak plynulý a souvislý příběh a nastává nudný okamžik. A těch je tam bohužel dost. 3+ (02.08.2018)

Obecně mám docela rád dětské či rodinné filmy natočené za hluboké totality. Většinou nejsou zatěžovány politikou a ukazují naivní, hravou dětskou duši, která zažívá nesčetná dobrodružství. A kdo by se nechtěl vrátit do dětství a zažívat podobná nebezpečenství s takhle skvělou partou přátel? A navíc v tak pěkném prostředí. Mám rád herce J. Hartla, takže každý jeho film kvituju s nadšením. Je to zajímavý snímek, v krásném prostředí. Rozhodně nenudí. Pokud nehledáte vysoký kulturní zážitek, ale spíše chcete jen zavzpomínat na dětství s úsměvem na rtech, je tohle správná volba. Duši snímek určitě pohladí a je to příjemně utracený čas. (13.09.2016)

Nebudeme se tady nalhávat, že máme tu čest s dalšími Pány kluky, ale já mám k Pětce z hvězdičkou, již od dětských let, specifický vztah. Téhle party jsem chtěl být členem, s touhle pětkou jsem chtěl trávit své školou nepovinné dva měsíce a ačkoliv jejich filmové dobrodružství je v pointě skromňoučké, tak v sobě kombinují prázdniny u Babičky na vsi, vůni Jižní Moravy, již zmiňované Pány kluky a svým způsobem i nesmrtelného Vikyho Cabadaje a jeho machry. Za mne určitě jeden z nejlepších, co se týče tuzemské "druhé ligy" propubescentních snímků. (09.04.2015)

Jako by se Páni kluci z Rakouska-Uherska přemístili v čase a v prostoru na Moravu Československa realného socialismu. Ano hlášky žáků a učitelů ze základní školy v jihomoravských Čejkovicích (ostatní občany této obce též) nejsou až tak kultovní, ale pobaví. Některé by by si to zasloužily. Jan Hartl jako začínající učitel obstál na jedničku. (29.05.2023)

Opakovat, že i průměrná díla, věnovaná dětem a mládeži, prožívala v osmdesátých dílech své hvězdné, vrcholné momenty, je nošením dříví do lesa. Aniž abych chtěl upadat do nadměrné nostalgie, musím v této souvislosti zdůraznit ještě jedno: plnohodnotný život jihomoravské vesnice. Význam školy, učitele, který si mohl dovolit přepych mravnosti a odmítnout doučování za peníze aniž by odešel ze školství pro fatálně nedostatečný příjem (rovnostářský komunistický polštář jinak rdousící společnost nesl i jeho). Činorodá mládež schopná dělat i jiné věci než se věnovat sobě samé k tomuto obrazu pochopitelně také patří. Protože podstatná část přispěvatelů-komentátorů prožívala v této době svůj dětský věk, vidí film, který se třeba od HOP, A JE TU LIDOOP! liší jen nepatrně, i v lepším světle, ačkoliv míra relativní topornosti a zřejmé tendenčnosti, která je v obou filmech obsažena, je vlastně stejná. Zkrátka, opakovat, že i průměrná díla, věnovaná dětem a mládeži, prožívala také v osmdesátých letech své hvězdné, vrcholné momenty, je a zůstává nošením dříví do lesa. (14.09.2008)