Reportáž psaná na oprátce

Každá doba si vyžaduje hrdinov. Otázkou je, či tí hrdinovi sú spoločnosťou a časom akceptovaní, alebo len ideologickou sračkou. Nechcem popierať trápenie Jula Fučíka v rukách fašistov, mimochodom najsilnejšími scénami sú bezbrehé pohľady odsúdencov na stenu pred výsluchom. Opakom, dokonca filmársky ideologickým paskvilom vyznieva scéna rozcvičky, čo tvorcovia mysleli ako emotívny vrchol diela, čo sa bohužiaľ minulo účinku. Fučík nebol žiadny hrdina, dnes to všetci vieme, v každom prípade mu netreba zazlievať, že zlyhával. Doba nebola jednoduchá a nikto mu nemôže vyčítať jeho chovanie. Balíkov film je veľmi profesionálne natočený snímok a preto mu dávam dobré hodnotenie, ale v konečnom dôsledku je to propagandistickým komunistickým filmom. (16.12.2012)

Přestože tento snímek vznikl na začátku uvolněných 60. let, nese všechna negativa filmů z roků padesátých. Příliš schematické, černobílé, strnulé. Postava Julia Fučíka se stává chodícím pomníkem, který deklamuje slova ze své slavné Reportáže. Pokud reportáž chybí, je zde ideální komunista, který nikdy neuhne. Film se tak stává poměrně trapným a nudným. Herci v rámci jednoduchého scénáře neměli co hrát, protože karty byly jasně rozdané. Ty budeš hodný, ty budeš zlý. A ty budeš divák, co se nudí... škoda, ten příběh filmový potenciál má. A nikoli malý. (25.11.2012)

Věřím tomu, že Fučík mohl být i statečný. Mnoho statečných komunistů pracujících v odboji semlelo gestapo, koncentráky a ,,sekyrárny'' ... Stejně jako část našeho doboje komunikovala s Londýnem, byl tu odboj orientovaný na východ. U hrdinů, předložených po válce národu KSČ by člověk měl být však nanejvíš obezřetný. Režimem podané příběhy hrdinství jsou vždy těžce přikrášlené a u prolhaného komunistického režimu to platí čtyřnásob. Trochu mne udivuje, že tento film vznikl ,,až'' v roce 1961 a ne někdy v padesátých letech. Film je celkově dost naivní, mladý Ilja Racek s bradkou a černými vlasy vypadá podivně. Pokud se odprostíme od statečnosti komunistů, jejich nadšení a zkrátka od té celé ideové základny (což u tohoto filmu opravdu nepůjde lehce), může nám film ukázat trochu z toho protektorátního okupačního dusna. Tu hororovou atmosféru, kdy vám před barákem zastavilo pár černých meďourů a pěst v rukavici zatloukla silně na vaše dveře s provoláním : Geheime Staatspolizei ! Ta hrůza i u statečných lidí, proces zatčení, děs z neznámého, mučení při výslechu, pověstný biograf na Pankráci.. To vše film věrně znázorňuje. A kromě tohoto. Už jste někde jinde viděli mladého Rudolfa Hrušínského jako esesáckého vyšetřovatele - šel z něj stejný strach jako ze spalovače! Dát odpad je tak snadné. Ale kdo to udělal, hodnotil název filmu, jeho ideu. Já hodnotím i některé herecké výkony a atmosféru. * * (31.03.2013)

Pred krátkym časom som si prečítal dobrovoľne knihu a následne pozrel tento film. Miestami sú scény s roduvernými komunistami poriadne naivné, hlavne ak si súčasný človek všimne, ako dopadol ich "boj". Celkovo však má snímka myšlienku a disponuje aj istou kvalitou spracovania. R. Hrušínský ako gestapák podáva perfektný "záporácký" výkon. Na koniec si neodpustím ešte jednu poznámku: Ak by namiesto J. Fučíka bol tento film o nejakom "bojovníkovi za demokraciu", nezačalo by sa hodnotenie približovať niekde k 80% :-)? Myslím si, že by sa mali hodnotiť filmy ako také, a nie subjektívne dojmy z čohosi a kohosi. (10.06.2009)

Formalne, rezijne a herecky opravdu kvalitni. Ideogicky ocividne scestne. Toliko o filmu. Jinak je samozrejme tezke nejakym zpusobem nahlizet strizlive na samotny film vzhledem k jeho nametu a autorovi, jejichz podstata je v obou pripadech slabe receno velmi kontroverzni. Pro srovnani velmi doporucuji dokument Heleny Trestikove "Lidé, mám vás rád!". (02.08.2008)