Kosmonaut z Čech

Někomu to sedne hodně a někdo u toho usne. Je to těžký skoro meditativní a melancholický slow-burn v prostředí kosmické lodi. Což může být šok pro lidi, co znají jen komediálního Sandlera. Hudba Maxe Richtera dělá opravdu hodně a je to film, na který musí být nálada. Rozhodně to není na vypnutí mozku v pátek večer. Hanuš je asi nejroztomilejší obří pavkouk ve filmu :-)  Plus za to, že jsou ve filmu všude české nápisy. Závěrečný song Please Don't Go Away mne donutil nechat hrát celé titulky. 7/10 (01.03.2024)

Nikomu, kto má všetkých päť pohromade, netreba najneskôr od roku 2002 (kedy mali premiéru Opití láskou) vysvetľovať, že Sandler je skvelý dramatický herec. Tým ostatným to nevysvetlíte nikdy, strata času. Fajn je aj tu, hoc mi trochu nesedelo, že na astronauta trpí nadváhou. Nechcem v tomto type príbehu (nič v zlom... hoci...) hľadať realističnosť, ale proste astronaut by mal byť nízky a štíhly, nie? OK, detail, kašľať na to. Adam je tu dobrý, no videl som ho lepšieho. Ale je fajn a tie cca dve hodiny v pohode udrží vašu pozornosť. Snímka oplýva príjemne hypnotickou, zvláštnou, snovo zaspatou, ba až poetickou atmosférou. Scény s Hanušom, i keď som si myslel, že to bude blbosť, sa prekvapivo vydarili. Ale nie sú žiadny zázrak. A to by sa dalo aplikovať na celú snímku: je dobrá, ale ničím výnimočná. Samozrejme s výnimkou (ne?)podstatného detailu, že vznikla podľa autora s českými koreňmi a hlavným hrdinom je Čech s brutálnym menom Jakub Procházka. Patriotov toto akiste poteší. (04.04.2024)

Něco mezi Interstellarem, Moonem, Ad Astrou, s příměsí fantasmagorie z Vesmírné odysey, nicméně ani jednomu nesahající byť po kotníky. Téměř dvouhodinová psychologická rozmluva astronauta a bludu ve formě inteligentního, přerostlého pavouka. Snaha o atmosféru, thrillerový nádech, nějaké to drama a nakonec výjevy, co by měly pokořit lidské chápání. Pro mě relativně nudná a neustále se opakující spleť pohledů do hrdinovy minulosti, kde mě držela akorát zvědavost, co se z onoho pavouka nakonec vyvine a co hrdina nalezne v mlhovině. Výsledek byl veskrze zklamání. Pointa tkvící v tom, že člověk si začne něčeho vážit až když to ztratí, a že není dobré myslet jen na sebe, ale naslouchat druhým a zajímat se, je extrémně banální a nepřináší do kinematografie nic nového, ani zajímavého. Rozhodně zvláštní, až artistický film, kde Sandler snad prvně exceluje v naprosto vážné roli, ale žádné zázraky se nekonají. Třeba na Ad Astru jsem schopen se podívat pokaždé, co někde běží, ten film mi svou melancholičností imponuje. Toto? Asi si už znovu nedám. (09.03.2024)

Knižní předloha z pera Jana Kalfaře je vtahujícím meditativním zážitkem, jejíž literární styl zaujme jak citlivé duše, tak i fanoušky kvalitní sci-fi tvorby. Je tedy poněkud smutné sledovat, jak si její filmová adaptace půjčuje jen některé atributy, přičemž ty užité i poměrně dost zásadním způsobem zjednodušuje. Ve finále tedy dostaneme diametrálně odlišný zážitek, což by sice nemuselo být nutně na škodu, avšak právě v tomto případě se to bohužel trestuhodně nedaří. Celý snímek totiž postrádá jakýkoliv náznak kvalitně vedeného scénáře, má poměrně uspávající tempo a herci zde nemají v podstatě ani co hrát. Je mi vážně velmi líto toho, že si tak úžasná kniha vysloužila tak neskutečně odfláknutou filmovou adaptaci. Achjo. (Netflix) „I did not intend to frighten you, skinny human.“ (05.03.2024)

Tento film privedie skutočného fanúšika sci-fi do riadneho šialenstva. Toto nie je skutočné sci-fi, to je nezmysel. Nechápte ma zle, je to veľmi dobre urobený film so slušnými hereckými výkonmi, dobrým CGI, krásnou kinematografiou a zaujímavým predpokladom o osamelosti, strate a duševných chorobách. Scenár, dej a tempo však jednoducho zabíjajú akúkoľvek hybnosť, o ktorú sa film snaží. 5/10 (19.03.2024)