Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (520)
Z pekla do nebe a zpět snadno a rychle. Ze svatosti ke hříchu a z hříchu do lásky ještě rychleji. Středověk v plné síle, který se všem těm Statečným srdcím podobá asi jako hladový vlk pekingskému palácovému psíkovi. Pusté skály a holé stromy, uprostřed kterých vyroste voňavá, křehká a nezničitelná bylinka. Báseň v obrazech, která postrádá rým i koketnost, zato síly je v ní jak v domácí kořalce. Tuplovaný génius předlohy a režiséra, kteří nenechají diváka tupě sedět, ale vyvlečou ho do toho zběsilého danse macabre spolu s postavami a nedají mu vydechnout do poslední chvíle. ()
Nepřekonatelné dílo československé kinematografie. Naprosto čistý, přirozený, a přitom až chorobně mystický život středověkého člověka je tu podán v absurní dokonalosti. Pudy, city, víra se tu v zuřivém víru přetahují o vládu nad světem i člověkem. To, co nakonec vítězí, je čisté ztělesnění životní energie, paměti dějin anebo snad samotného Boha. ()
Tá atmosféra vytvorená úžasnou kamerou a ešte lepšou hudbou bola neuveriteľná. V najlepším momentoch mi to pripomínalo to najlepšie z Malicka, v tých najhorších to najpekelnejšie od Tarkovského. Neviem síce o čom to bolo, no nemohol som od toho odtrhnúť oči. Teda aspoň väčšinu času. Po dokonalej prvej časti totiž začala presne tá artová sračka, ktorej som sa bál. Nakoniec som sa však zase chytil, takže parádny dojem ostal zachovaný. Najlepší český film pre mňa stále ostáva Vyšší princip, no Markéta na mňa pôsobila najinšpiratívnejšie. 9/10 ()
Film, který rozhodně není pro všechny a dostatečného ocenění z řad široké veřejnosti se asi nikdy nedočká. I mně působil poeticky pojatý příběh trochu problémy, ale pokud se podívám na všechno ostatní- na detailní režii, krásnou výpravu, herce (úžasný Kemr) a hlavně neskutečnou atmosféru zlého středověku podbarvenou fantastickou hudbou- nezbývá mi než udělit tomuto klenotu plné hodnocení. Je třeba respektovat osobitý Vančurův přístup, který zde František Vláčil dokonale vystihl a přivedl na svět legendární snímek, jaký nemá v historii Československa obdoby.. 90% ()
Na snímek bych se s radostí díval i kdyby šlo jen o sled záběrů a vizuálních motivů. Vláčilova (respektive Baťkova?) práce s kamerou souzní s mou představou o tom, co je krásné. Je snad mou vinou, že jsem si z filmu užil primárně právě ony "živé obrazy". Až v jejich stínu si vybavuji znepokojení z hodnotové roztříštěnosti, respektive roztříštěné středověké společnosti, kterou nám autor předkládá. Vše ostatní jsem po první projekci vnímal jen jako podružnosti (děj nevyjímaje), které pouze slouží výše zmíněnému. Zhlédnout Markétu Lazarovou víckrát ale i právě pro to vnímám jako nutnost. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (58)
- Keď tridsaťstupňové mrazy povolili, kone aj ľudia sa borili do blata. Autá nevytiahli ani traktory, filmári museli povolať vojenskú techniku. Niekoľko dní bol početný štáb bez jedla a komunikácie neboli zjazdné. Natáčanie sa komplikovalo, preťahovalo a predražovalo. Svetový úspech filmu potom niektorí komentovali slovami: „Čo je platné, že sme v titulkoch slávneho diela, keď sme nedostali prémie." (Zdroj: tyden.cz) (Raccoon.city)
- Předběžný rozpočet projektu, předložený schvalovací komisi po dokončení scénáře, dosahoval 17 425 000 Kčs. Konečný rozpočet byl vyčíslen na 6 070 000 Kčs za první díl a 6 663 000 Kčs za díl druhý. Rozpočet průměrného filmu druhé poloviny šedesátých let se přitom pohyboval okolo tří milionů korun. (Tochal)
- Magda Vášáryová byla v době natáčení nezkaženou pannou z malého slovenského města, vyrůstající v přísně konzervativní výchově. Dvouleté natáčení proto pro ni bylo traumatickým zážitkem. Režisér Vláčil páchl alkoholem a malé Magdě neustále vyprávěl historky ze 13. století. I Vladimír Menšík byl často opilý a do poslední chvíle, než padla klapka, vyprávěl sprosté anekdoty. Vůbec nejhorším zážitkem Vášáryové byla scéna polibku, což byl údajně její první polibek v životě. Nelíbilo se jí to a když záběr skončil, otočila se a zvracela. (Cimr)
Reklama