Farma zvířat

Z Orwellovy legendární mrazivé alegorické bajky vyždímali tvůrci všechno, co ji dělalo dobrou, a zůstal jenom zpachtěný patvar, který nepřináší krom alarmujících myšlenek ani hrstku vlastního nápadu. Jakoby někdo scénář napsal tak, že proškrtal knihu a začernil přitom to zásadní. Srovnávat papír s celuloidem není nikdy moc fér, ale tohle je barbarské znásilnění, které si o diváckou netoleranci říká docela bez okolků, a závěrem to definitivně stvrdí. (17.09.2009)

Jak řekl Orwell, když píšu proti totalitě neznamená to, že bych byl proti socialismus. Věřme mu sám bojoval na stráně republikánů ( neplést se Sládkovými), konkretně v milici strany POUM, myslím, což byla trockistická strana. U farmy zvířat se ukazuje, že i dobrá myšlenka může být zneužita. Mocipáni revoluce se mohu se rychle nebo postupně změnit nebo už můžou být špatní. Nemusí to být u každé revoluce, i když si na pár revolucí vzpomínám, které tak dopadly. (05.06.2010)

Čtyři hvězdičky s malinko ošoupanýma ouškama. Ono to bude možná dobou vzniku, kdy animované filmy byly ještě stále ovlivněny poetikou Walta Disneyho. A právě tenhle vliv mne aspoň ze začátku filmu dost silně vadil. Jakási milá rozpustilost a naivita některých zvířat (věčně nešikovná kačenka), idylické sekvence přebudovávání statku (zvířata se učí číst a nejde jim to) a celkově roztomilé pojetí jednotlivých figur a jejich obličejů (velké oči a gagy s protáčením panenek )atd. V duchu jsem si říkal, jakpak by to asi vypadalo, kdyby tuhle temnou Orwelovu vizi natočil někdo dnes. Vzpomněl jsem si na téměř kongeniální ilustrace Martina Velešíka, které doprovázely myslím poslední české vydání a troufám si tvrdit, že doposud nejzdařileji. Ale s pozvolnou přeměnou nálady snímku do temné, totalitní části pod nadvládou prasat, jsem tenhle nelibý pocit ztrácel. Částečně za to mohla sugestivní síla předlohy a příběhu jako takového a částečně také upuštění od všech těch gagů a záměrně odlehčujících věcí. Ve chvíli, kdy odváželi Boxera na jatka? jsem byl dost možná i vděčný za to, že animace temnější nejsou. To by člověk pak opravdu těžce rozdýchával. Sílu a atmosféru tedy v druhé polovině tenhle snímek rozhodně má. Sporné pro mě bylo ještě šťastné zakončení celého díla, které jde proti Orwelově předloze a tak trochu ubírá na působivosti závěru. Ale četl jsem, že dcera Johna Halase se nechala slyšet, že si tenhle film v podstatě objednala CIA jako obžalobu komunistického režimu a výsledný konec by tuhle terorii potvrzoval, kdo ví... (23.02.2009)

Tak tenhle příběh jsem viděla asi když mi bylo deset. Poprvé a naposledy jsem u animované pohádky brečela. No asi proto, že to pohádka nebyla :) Jak jsem to měla vědět, bylo to animovaný. Každopádně to ve mě zanechalo hluboký dojem. Ale asi už se na to pro jistotu nikdy nepodívám, nebudu riskovat, že bych fňákala znovu. (07.03.2015)

Nádherně a děsivě zároveň zinscenovaná problematika despocie, která je pro tentokrát přenesena do zvířecího světa, ale autentičnosti nepozbyla ani omylem. Rozhodně nejde o žádnou procházku růžovou zahradou pro nejmenší diváky, nýbrž o krutý a pravdivý obraz společnosti minulé, současné a možná i budoucí. Zkrátka ne až zase tak veselý příběh, který určitě stojí za zhlédnutí. "Four legs good! Two legs bad!" - pro mě osobně solidní 4*. (18.04.2011)