Jezerní královna

Bestiální královna Ivany Chýlkové byla jedním z mých dětských idolů a takovou rybičku, jako má ona, bych chtěla mít ve sklepě dodnes. Líbí se mi vykreslení totalitního režimu v jezeře a snad se s postupem života i učím oceňovat, že dobro vítězí. S tím bych vlastně neměla problém, problém nastává v momentu, kdy jeden ze symbolů dobra představuje Jiřina Bohdalová, která se narodila pro role bestií a tak tomu mělo zůstat. (29.12.2015)

V pohádce, kde je scéna, jak ultraslizounskýho Táborskýho s typickým slizounským výrazem hodlá sežrat obří piraňa, je něco hodně, hodně špatně. Pohádka by podle mě neměla operovat ani s myšlenkou dětské práce, dětských otroků a naznačovat jejich časté popravy onou obří piraňou. Pohádkovost žádná, poetika žádná, atmosféra žádná, Chýlková v roli charakteristický ultramrchy. Kdybych měla děti, v životě bych jim tohle nepustila. (12.03.2011)

Kolem tohoto roku, vzniklo několik pohádek ve spolupráci s německou stranou a legendou Václavem Vorlíčkem. Jezerní královna, Pták Ohnivák či Kouzlený měšec. Kvalitativně jsou na tom všechny podobně, ale u Ohniváka je aspoň skvělý Roden a krásná Tina Ruland u Měšce opět Tina, ale k ní se přidal i skvělý Saša Rašilov, Mahulena Bočanová nebo skvělý sluha v podobě jiného Hrušínského Huhla :-) Tady jsou až na Chýlkovou výkony herců nevýrazné až tragické. Hlavní hrdina s princeznou Odettou tomu taky moc nepřidali. Jan Hrušínský hroznej jako ve většině svých rolí a dlouhodobě si myslím, že po svém otci nepodědil ani trošku talentu. Za mě 40% a jen další ukázka toho, že v 90tých letech jsme měli zlaté časy našich pohádek dávno za sebou. (04.04.2024)

Jedna za Jitku Schneiderovou. Jak se z krásné předlohy stane ubohost. Špatně zahrané, nasnímané, ale především napsané. Chybí tomu kouzlo, atmosféra i odpovídající výprava (to není zdaleka o penězích). Tyhle pohádky se točí povinně, bez autorství. Vorlíček už do svých filmů nevnáší vůbec žádnou autorskou péči, která dělala jeho staré pohádky tak dobrými. Nevím, jestli je to úpadek schopností po překonání uměleckého vrcholu, nebo jen reakce na tržní podmínky ve filmu, každopádně o takovéhle pohádky nestojím. (19.12.2007)

Vzpomínám, že pohádku Jezerní královna jsem si zamiloval hned od prvního zhlédnutí. A po čase, do dneška, se na tuhle pohádku vždy rád znovu podívám. Na této pohádce mě vždy fascinovala ta pochmurná, temná atmosféra "podvodního království" a hlavně skvělý herecký výkon kruté královny v podání Ivany Chýlkové a naopak velice milé a roztomile škodolibé podání ,,paní Vodníkové", Jiřinou Bohdalovou! A úplně perfektní na této pohádce je úžasná symfonická hudba Ondřeje Soukupa na motivy Labutího Jezera od hudebního skladatele P. I. Čajkovského! Nádhera prostě! Tato pohádka je podle mě nedoceněna a zasloužila by si, vzhledem k těmto aspektům, určitě vyšší hodnocení, než má dosud! Pokud máte aspoň trochu rádi vážnou hudbu a hudební sluch, posuďte sami: https://www.youtube.com/watch?v=3kJAacOUQ98 ;-) Doplnění: 4. února 2018 jsem byl poprvé na baletu ,,Labutí Jezero" v Národním divadle Moravskoslezském. Bylo to nádherné se vším všudy a mám nádherný zážitek do konce života! O to více si budu vážit této pohádky, protože si vždy vzpomenu na tento balet - nádhernou živou hudbu, výkony umělců, kostýmy, kulisy, atmosféru divadla a mnoho dalšího! Možná není v pohádce vše úplně dokonalé a přesné, ale stejně trvám na tom, že by si rozhodně zasloužila vyšší hodnocení, než které tady má. A vlastně, jinou pohádku na motivy Labutího Jezera ani neznám, takže pro mě je jedinečná! Navíc si všímám, že letos uplyne 20 let od jejího natočení. Tak jsem to, tím baletem, myslím, hezky oslavil a připomněl si!... ;-) (25.02.2017)