Oldřich a Božena

Upovídaná legenda v pěkných oděvech, s nahými lepými děvami, v několika kulisách. Nejvelkolepější je herecké obsazení. Jinak chvíli po zhlédnutí už ani nevím, o čem to bylo. Jen že Oldřich chtěl dítě, Jutě to nešlo, Boženě mezitím ano, což se nelíbilo církvi. Přitom tam jeden z církve klidně zapíchl Navrátila. Doba holt byla jiná. (15.09.2018)

Z krvi, chaosu a smilnenia zrodil sa zárodok českého kráľovstva. Ohrozený bratovražednou nenávisťou aj cirkevnými intrigánmi germánskej krvi. Mytologická linka, vyzdvihujúca príklon k nezasahovaniu cirkvi do svetských záležitostí, prirodzenosti plodonosného lona a lásky nepodmienenej mocou ani predošlým sľubom inej partnerke, je oslavou češstva modernej doby. Hrdosť na ateizmus, promiskuitu, relativizmus rodiny (vyše 50% - rozvodovosť, deti často nie sú biologickými deťmi zákonitých otcov) a prefíkané kľučkovanie medzi záujmami mocných. S ironickým úsmevom na perách sú Česi všetko zmienené pripravení kedykoľvek predebatovať v krčme a vniesť ako nosný prvok do rôznych umeleckých foriem. Divadelná prepiatosť je patrná aj vo Vávrovej filmovej adaptácii divadelnej hry Františka Hrubína. Expresivitu výrazu podtrhuje častou ženskou nahotou, pohanskými tancami (spätosť s prírodou). Náprotivkom divokej prírodnosti je kožene tvrdý xicht nemeckého intrigánskeho cirkevníka. Plus podivná kamera a ladenie do tmavých farieb, miestami polozrozumietľné brblanie. Snaha byť vláčilovejskejším než Vláčil sa vždy nevypláca. (29.01.2014)

"Čo sa môže zrodiť z takej hrôzy?" Keby to len bola Juta vedela, že sa z nej zrodil záchranca a zjednotiteľ národa - český Achilles. Určite by bola poriadne prekvapená. Břetislav, výborný vojnový stratég, ktorý sa s nikým nemaznal (hlavne nie s Poliakmi) a ktorému svojim významom z Přemyslovcov mohol konkurovať hádam už len kráľ železný a zlatý. Vo filme sú veľmi pekne načrtnuté reálie dobového života, zvyky a obyčaje pospolitého ľudu ako aj šľachty okolo kniežaťa. Páčilo sa mi, ako sa nezabudlo na mnohé dôležité body okolo Oldřicha ako aj jeho brata Jaromíra. Niečo z toho tu však časovo nesedelo, myslím tým hlavne oslepenie Jaromíra, ktoré sa udialo až v čase Břetislavovej dospelosti. Ale vcelku som s Vávrovou filmovou verziou spracovania tohto najdivokejšieho a najťažšieho obdobia českých dejín celkom spokojný. Škoda, že podobných filmov nie je viac. Obdobie anarchie českých krajín za čias Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha ako aj samotné zjednocovanie pod Břetislavovým vedením, má v sebe toľko prebohatých námetov, žeby z toho bolo ešte mnoho filmov. A nemuselo by sa nič vymýšľať a upravovať, život týchto štyroch kniežat je dostatočne pútavý aj bez toho. To napísal život sám. 75/100 (04.02.2016)

Podle mého je Oldřich a Božena nejlepší historickou látkou, kterou Otakar Vávra zpracoval. Místy dost brutální, pohanské a nahotu neskrývající. O tom všem byla doba rozpadu boleslavské říše končící narozením Oldřichova syna Břetislava I. Historicky přesné, herecky také vytříbené, zejména mnich v podání Jiřího Adamíry, nebo Juty, ženy Oldřicha, kterou zahrála Jana Šulcová. Kdyby snímek obsahoval černobílou kameru, delší záběry a pohanštější hudbu, tak bych se nebál s jistou dávkou nadsázky srovnání s Vláčilovou Marketou. (14.09.2018)

Tak tento snímek mě teda neuchvátil, co se týče historického hlediska, tak mi to přijde nepřesné (skoro jakoby se to odehrávalo v pravěku a ne v raném středověku). Herci místy přehrávali, v podstatě žádný herecký výkon mi neučaroval. Celé mi to připadalo jako v divadle, kulisy, kostýmy. Přemyslovce Oldřicha jsem si představoval úplně jinak - no prostě mi to nesedlo. Sorry. (01.07.2010)