Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský v černé komedii o muži, který proti své vůli zasvětil život boji za spravedlnost. Televizní film na motivy povídky Karla Čapka... Osud bezvýznamného básníka Leonarda Undena je ve filmu transponován do mediální atmosféry konce 60. let 20. století. Čapkův mistrovský příběh tak dostal další dimenzi. Stal se ironickým obrazem doby, černou komedií o snadnosti manipulování davem, o ošidnosti hesel, o fenoménu zvaném veřejné mínění, o moci mediální slávy… Tento pozoruhodný koprodukční česko-německý snímek vznikl ve vrcholném období české televizní tvorby v roce 1968 v pražském televizním studiu. Scénář napsali na motivy jedné z Čapkových "Povídek z jedné kapsy" dramatik Zdeněk Bláha a režisér filmu Jiří Weiss. Snímek se ještě podařilo narychlo uvést v premiéře v prosinci roku 1968. Pak nastaly časy, které nebyly filmu nakloněny. V obnovené premiéře se pak objevil na televizní obrazovce až 29. května 1996. (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Noli tacere. Již z námětu bezpečně rozeznáte rok vzniku. Problém je, že Weiss nejde až na kost a celé to pouze klouže po povrchu. Víte sice, co autoři chtějí sdělit, ale nějak se jim to nedaří. Na satiru je tu málo satiry, na černou komedii málo humoru a na drama málo dramatických momentů. Čapkova kratičká povídka tohle zvládala lépe, byť výsledek je hodně volně na její motivy. A je to škoda, jelikož herecky je film na výši a i po hudební stránce odvádí Zdeněk Liška své řemeslo tradičně výtečně. ()

helianto 

všechny recenze uživatele

„… vidíte, i dnes bych řekl, že to byl svatý boj o spravedlnost … Pokud šlo o mne, byl to boj jedince proti státu; ale za mnou bylo mládí.“ Já jsem si tu povídku po zhlédnutí Weissovy televizní inscenace musela přečíst. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že takhle to Čapek původně neměl. A neměl. Čapkův Unden byl mladý nadšený básník, s elánem, nadšením, a hlavně, především pro čest se vrhající do boje za spravedlnost, za spravedlnost proti údajnému bezpráví, spáchaném na malém, bezvýznamném člověku. Weissův a Hrušínského Unden byl básník zcela jiného ražení. Průměrný autor, který se náhodou zapletl do boje za jakéhosi Selvina, nejprve s údivem, ale nakonec blahosklonně, přijímající výhody z toho plynoucí. Celá absurdnost situace je v inscenaci úžasně dokreslena černobíle – barevným laděním; už to slovní spojení je absurdní, není-liž pravda? :o) Pruhy jako okatý, až vtíravý symbol Selvinova vězeňského mundúru jsou všudypřítomné. Jen Selvin, hlavní, a přitom vlastně vedlejší, hrdina ten je v obou případech stejný – „trochu obtloustlý a bledý, se začínající pleší, mírně opocený a nesmírně všední; krom toho páchnul pivem“. Jak Čapkův, tak Weissův Unden „pocítil jakési zklamání“. Hrušínský dokáže to zklamání vyjádřit jediným pohledem, neobyčejně účinné, brilantní herecké umění. Čapek zůstává ve své povídce lidským – Selvina pošle do Ameriky a Undena nechává užívat plody jeho vlastního boje. Weiss dotahuje do nevyhnutelně tragického konce své absurdní pojetí. Obyčejný Selvin „velkého básníka“ Undena vysaje do morku kostí a nedopřeje mu ani ono finální vítězství, protože jeho Unden si jej nezaslouží … ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Komedie? Leda VELMI černá. Ladění příběhu je sice posunuté jinam než tomu bylo v Čapkově povídce, ale i tak není příliš nad čím kmitat bránicí. Tak jak to je, je to ovšem velmi umně stylizováno, a Rudolf Hrušínský je (jako obvykle) excelentní, takže hodnocení Spravedlnosti Pro Selvina nemůže být záporné. A závěrečný "plot twist", kterým se už Čapek nezatěžoval, je takovou silně ironickou trešničkou na dortu. Ode mě 80% ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Spravedlnost pro Selvina je film, který ve mě v průběhu sledování vzbuzoval po dlouhou dobu velké naděje, které ale na jeho konci z větší části nenaplnil. Zajímavou látku, která slibovala jednak několik rovin výpovědi, jednak se mohla pohybovat na hraně několika žánrů, nakonec tvůrci zploštili do podoby konfliktu mezi bezskrupulózním vyděračem a jeho obětí zajímavě zahranou Rudolfem Hrušínským. Na filmu je vidět vstup západního koproducenta, vizuál je zkrátka nablýskanější oproti tehdejší běžné produkci 60. let. Pro mě zajímavější byla rovina vzniku a působení různých hnutí bojujících za cokoli a snaha vyrábět hrdiny a mýtizovat jejich chování. Upravovat si zkrátka realitu k lepšímu obrazu. Jak říká hrdina příběhu: "Vlastně to tak nebylo, ale píšou to moc hezky." Tahle rovina vyprávění je ale potlačená a přímočarosti a síle sdělení amerického snímku Hrdinou proti své vůli nedosahuje ani velmi vzdáleně. Scénáři také neprospělo určité velikášství, schází mu uměřenost - za čin básníka Undena se v reálném světě Nobelova cena nedává... Celkový dojem: 55 %. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Kde jsem já, tam je mistr v bezpečí, " tvrdí vypočítavá krysa jménem Frank Selvin. Jenže vše je jinak a tak básník a bojovník za spravedlnost Leonard Unden nakonec v naprostém zoufalství křičí: "Vemte si to všechno, já chci klid." Musím říct, že mě tento film hodně nadchl. Nevím, zda to bylo hlavně díky famóznímu Rudolfu Hrušínském, mrazivé hudbě Zdeňka Lišky (založené na jedné chytlavé melodii hrané v různém tempu a pokaždé v trochu jiném aranžmá) a působivé kameře umně kombinující barevné a černobílé ladění nebo už díky samotnému Čapkovu námětu (byť v tomto snímku poněkud upraveném). Je každopádně "neuvěřitelné, kolik lidí touží po spravedlnosti. Snad proto, že svět je tak nespravedlivý." Jen onen po spravedlnosti dychtící dav lidí je ve finále snadno manipulovatelný a stěží dokáže poznat na čí straně ta spravedlivost ve skutečnosti je. Toto poselství jsem si aspoň z tohoto filmu odnesl já. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama